Ani dřívější vlády se k původním obyvatelům Brazílie nechovaly ukázkově, avšak nový krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro, který nedávno oslavil 100 dní v úřadu, podle mnohých představuje pro indiány přímé a zatím největší nebezpečí. S jeho příchodem se ve velkém rozjela nelegální těžba dřeva v amazonských pralesích a na území chráněných indiánských rezervací, jejichž půda je plná nerostných surovin, začali pronikat těžaři a farmáři.
Deset dní poté, co začátkem letošního ledna Jair Bolsonaro složil prezidentskou přísahu, desítky mužů vstoupily bez povolení na území chráněných rezervací v Amazonii, kde pod ochranou vlády žijí kmeny původních obyvatel Brazílie. Za použití mačet a řetězových pil se ozbrojení farmáři a těžaři začali prosekávat hustými pralesy a postupně kolíkovat dobitá území. Často při tom narazili na skupiny či celé vesnice indiánů, kteří se mužům snažili bránit v dalším postupu.
Jeden takový střet, v němž proti sobě stanula skupina rančerů vyzbrojených puškami a indiáni z kmene Uru-eu-wau-wau svírající v ruce luky s šípy s otrávenou špičkou, natočili svědci na mobilní telefon v severozápadní části pralesa v brazilském státě Rondônia. Video ukazuje, jak se obě skupiny nejdříve několik minut dohadují, než se celá situace vyhrotí. Na konci snímku pak začnou zaznívat výhružky farmářů, že pokud je indiáni nenechají projít, zapálí jejich vesnici. K tomu přes všechny hádky nakonec nedojde a muži s puškami zmizí. Zůstane po nich ale prostřelená cedule informující ostatní příchozí, že se ocitli v chráněné rezervaci.
„Bylo to varování, že se vrátí,“ řekl k tomu devatenáctiletý člen kmene Uru-eu-wau-wau Awip Puré, který se několik týdnů po událostí sešel s novináři, aby jim popsal, co se stalo.
Domorodý kmen Uru-eu-wau-wau nemá s farmáři dobré zkušenosti. V sedmdesátých letech minulého století se s nimi jeho členové setkali vůbec poprvé, když vláda do Rondônie dovedla novou dálnici. Pro indiány kontakt s civilizací znamenal životní ohrožení, protože spolu s ní sem dorazily nemoci, na které nebyl jejich imunitní systém připraven. Dodnes v celé Brazílii platí, že kontakt s některými kmeny je pro „civilisty“ zakázaný a sami indiáni si mezi sebou vybírají nejodolnější jedince, kteří mají jako jediní povolení jednou za čas sejít do města nebo nejblížšího osídlení a případně dokoupit potřebné zásoby.
Dnes se k původně početnému kmeni Uru-eu-wau-wau hlásí pouze 150 členů, kteří přežili a nyní žijí na vymezeném území o rozloze 1,9 milionu hektarů. Rezervace se nachází v blízkosti hranic s Bolívií. Někteří domorodci se od „městských“ Brazilců neliší – nosí džíny a používají mobilní telefony, které si kupují z vládní podpory a prodeje oříšků a maniokové mouky. I přesto ale většina z nich vede tradiční způsob života jako kdysi jejich předci, který zahrnuje lov tapírů a divokých prasat.
Pro indiány ani centimetr půdy navíc
V Brazílii v současné době žije kolem 850 tisíc domorodých obyvatel, kteří se hlásí přibližně k 300 kmenům. Většina z nich se vyskytuje v rezervacích, které dříve zřídily brazilské vlády. Rozkládají se na 13 % území největší latinskoamerické země a už několik desetiletí jsou předmětem celospolečenských diskusí.
