Téměř vždy, když se odehrají nějaké rozsáhlejší změny v ruské vládě, je to předmětem zájmu analytiků. Přirozeně, neboť dochází k přenastavení sil a posílení některých skupin oproti jiným. Změny, které se odehrály v minulém týdnu, ale jako by nikoho nezajímaly. Názorně to vypovídá o významu vlády v současné ruské mocenské hierarchii.
Ruská vláda ztrácí na svém relativním významu stále výrazněji na úkor prezidentské administrace. Mocenská rovnováha, jakžtakž udržovaná v obdobích, kdy vládní kabinet vedl Dmitrij Medveděv, který se mohl přeci jen opírat o svoji pozici dávného spolupracovníka Vladimira Putina, se rozpadla. Málo platné, současný ruský premiér Michail Mišustin tuto aureolu nemá. Prezidentská administrace, která má k Putinovi přeci jen blíže, získala výrazně navrch. Odpovídá to i charakteru organizace systému ruské moci, z níž se úplně vytratila jakákoli politika reprezentovaná politickými stranami. Na její místo nastoupil byrokratický aparát. Ačkoli musela kandidáty na ministry schválit Státní duma, nikdo nepovažoval deklarace politických stran o případné podpoře kandidátů za jakkoli rozhodující. Ostatně, Jednotné Rusko (jeden z „propuštěných“ ministrů příznačně přechází do struktur této státostrany) deklarovalo svoji podporu změnám, komunisté se zdrželi hlasování atd.
Pokud se podíváme na osobnosti, které vedou jak vládu, tak prezidentskou administraci, v obou případech jde už od pohledu o technokraty. Jak Anton Vajno v čele administrace, tak Michail Mišustin v čele vlády nejsou charismatickými osobnostmi, které by oslovovaly davy, ale schopnými vykonavateli vůle vyšších míst. O velké části jejich podřízených se dá říci něco podobného. Samozřejmě existují výjimky, jako jsou Sergej Kirijenko v prezidentské administraci či Sergejové Lavrov a Šojgu, kteří mají i jistou politickou váhu, ale obecně jde říci, že se jedná o lehce zaměnitelné úředníky a úřednice. Největší zajímavostí je osoba Dmitrije Patruševa, syna dlouholetého spolupracovníka Vladimira Putina Nikolaje Patruševa, v současné době šéfa Bezpečnostní rady státu, ve funkci ministra zdravotnictví.
