Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Globální oteplování vyvolá masivní uprchlickou vlnu. Do roku 2050 připraví o domov až 143 milionů lidí

Globální oteplování vyvolá masivní uprchlickou vlnu. Do roku 2050 připraví o domov až 143 milionů lidí

Svět čeká v příštích desetiletích největší stěhování národů v dějinách. Do roku 2050 své domovy bude muset opustit až 143 milionů lidí. Na nová místa je vyžene dle vědců globální oteplování spojené s úbytkem pitné vody i stoupáním hladiny moře.

Nový výzkum si nechala zpracovat Světová banka. Experti v něm varují, že svět postihne mohutná vlna exodů za hranice, která nemá v historii lidstva obdoby. Důvodem budou následky globálního oteplování, které přinutí obyvatele opustit jejich už neobyvatelné domovy.

Pokud se vyplní nejčernější scénáře expertů, opustí svoji zemi do roku 2050 až 143 milionů lidí. Odborníci se přitom ve své analýze, ve které skloubili socioekonomická data s predikcí následků globálního oteplování, zaměřili především na nejohroženější oblasti subsaharské Afriky, jižní Asie a Latinské Ameriky. Celosvětové následky tak mohou být ještě masivnější, než je předpoklad.

720p 360p
Sucho je větší hrozba než terorismus a migrace. I v Česku může nastat „den nula“

Na „klimatické uprchlíky“ začala média upozorňovat teprve nedávno. Jak bude jejich množství růst, předpokládá se, že tomuto masivnímu fenoménu, který se vyrovná starověkému stěhování národů, se bude muset věnovat čím dál větší pozornost. Podle některých předpovědí se počet žádostí o azyl v Evropě do 32 let zvýší až trojnásobně.

Kromě emigrace za hranice ale zatím zůstává stranou zájmu pohyb obyvatel uvnitř státu. I ten ale vytváří výrazné změny v rozložení obyvatelstva a vylidňuje některé oblasti. Přestože změny jsou dle expertů pravděpodobně nevyhnutelné, má lidstvo ještě možnost se na ně připravit.

„Máme teď čas, než se efekty globálního oteplování prohloubí, abychom se na tuto novou realitu adaptovali. Města by se měla připravit na příval nových obyvatel a měla by vylepšit možnosti vzdělání a uplatnění na pracovním trhu,“ uvedla dle listu The Independent výkonná ředitelka Světové banky Kristalina Georgievová.

Odborníci varují, že výsledkem hromadění lidí v dosud obyvatelných oblastech nebude docházet jen k nedostatku prostředků, ale také k sociálnímu napětí a konfliktům. „Bez dostatečné podpory a plánování lidé, kteří se přistěhují z venkova, budou ve městech čelit jinému druhu nebezpečí než ve svých původních oblastech,“ uvedla vedoucí výzkumu Kanta Kumari Rigaudová. Pokud se obydlené oblasti včas na příliv uprchlíků nepřipraví, budou migranti sice v oblastech s dostupnějšími zdroji pitné vody a s nižším rizikem ničivých bouří, ale jim a jejím dětem se nemusí dostat potřebné vzdělání a možnosti uplatnění.

To vše jsou ale dle expertů extrémní odhady, které se nakonec mohou vyplnit jen zčásti. „Pokud okamžitě začneme reagovat, můžeme to číslo kolem 140 milionů uprchlíků zmenšit až o 80 %,“ potvrdil ředitel oddělení pro klimatické změny ve Světové bance John Roome. Navrhuje jednak omezit produkci skleníkových plynů, tak cíleně řídit další zástavbu a investovat více prostředků do analýz k porozumění migračních trendů.