Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Příběhy 20. století: Socialistická vojna. Šikana, buzerace i sebevraždy

1080p720p360p

Vojna za socialismu byla esencí normalizace, zhuštěním šikany, vymývání mozků, převýchovy. Kdo měl trošku jiný názor, než většina (a dal jej najevo), čekala ho obvykle mnohonásobně horší reakce, než v běžném životě „venku“. Autentické výpovědi lidí, kteří o svých zkušenostech mluvili pro dokumentační projekt Paměť národa, se v novém filmu z televizní série opět střídají s dobovými televizními záběry. 

Příspěvek z Televizních novin roku 1982 a další perly z archivu ČT vykreslují absurditu celého normalizačního informování veřejnosti – ukázat, jak se v Československu staráme o naše občany, co vše pro ně zařídíme a jak budou v socialistickém zřízení lepšími lidmi. Co si o tom občan doopravdy myslí, to už je jeho věc. Hlavně, když moc nevybočuje z řady.

V dokumentu „Vojna“ (režíroval Radim Špaček, scénář napsal Mikuláš Kroupa) mluví o své zkušenosti dva zajímaví muži – Roman Cajthaml, „kluk z undergroundu“, a básník Petr Hruška. A znovu jsou to svědectví, která divák možná jen tak nezaslechne. Při sledování jejich vyprávění si uvědomí, že povinná služba v Československé lidové armádě byla nejen ztracený čas, ale pro mnohé i morální dilema. A připomeňme ještě fakt, že naše tehdejší armáda plně podléhala direktivám, které zadala Moskva, takže byla nástrojem okupační moci.

Ne každý se smířil s tím, že se do systému československé armády na dva roky ponoří. Roman Cajthaml se raději přihlásil jako dělník do ČKD – což byla jedna z mála možností, jak se vojně vyhnout (kromě modré knížky, která se nesháněla snadno). Přesto byl nakonec odveden k útvaru, který měl na starosti sovětské rakety. Odhodlal se však k odvážnému kroku – utekl, doma vzal pas a odjel do Polska. Jak jeho velké dobrodružství pokračovalo, vypráví v dokumentu.

Protikomunisticky smýšlející Petr Hruška mluví o tom, jak byl na vojně svědkem několika pokusů o sebevraždu, včetně jednoho odvedeného až do konce. „Voják se zastřelil na stráži, protože nebyl schopen takovou míru potupy a ponížení dále zvládat,“ vzpomíná Hruška. Dál vypráví, jak se jednou při nástupu postavil nadřízenému (povzbuzen několika pivy, poté, co utekl z kasáren do hospody). Diskutovat se nevyplatilo, zavřeli ho a už bylo jasné, na jaké straně stojí.

Možná proto, že byl „problémista“ dostal pak na starosti to, co mu nejvíce ubližovalo: přidělili ho k eskortě, která chytala a znovu na vojnu odváděla vojáky, kteří utekli. Petr Hruška ve filmu vypráví o vypjatých situacích, kterým musel čelit a je patrné, jak jej takové okamžiky musely drásat. „Byl to nejintenzivnější kontakt s fyzickým i psychickým terorem, jaký jsem zažil,“ vypráví pro Paměť národa.

TV Příběhy 20. století, díl 7. – Vojna. Režie: Radim Špaček, scénář: Mikuláš Kroupa.  Dokumenty, které vycházejí z nahrávek pro sbírku Paměť národa, vysílá ČT v neděli v 18.15 hod. večer. Reprízy jsou v pondělí 19.15 a ve středu v 18.00 na stejném kanále. Všechny už odvysílané díly najdete v iVysílání České televize.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek