Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Souboj Davida a Goliáše. Nové gigantické datacentrum Applu v Irsku dva roky blokuje jediný muž

Souboj Davida a Goliáše. Nové gigantické datacentrum Applu v Irsku dva roky blokuje jediný muž

Google, Amazon či Facebook. Tyto obří technologičtí giganti již patří mezi firmy, které svá datacentra v Irsku mají. Nyní se k nim snaží připojit i dle tržní kapitalizace největší světový tycoon – Apple, výrobce telefonů s nakousnutým jablkem či ultratenkých notebooků. Jenže v posledních dvou letech byla snaha firmy o výstavbu nového datového centra v Irsku hrozivou noční můrou. V pátek po rozhodnutí soudu bude konečně známo, jestli dostane projekt Applu zelenou, či zda zmizí v propadlišti dějin. 

Je to jako běžecký závod želvy a zajíce. V únoru 2015 Apple oznámil plánovanou výstavbu nových datových center jak v Dánsku, tak i v Irsku. Nyní, po více, než dvou letech, je jeho dánské datacentrum těsně před spuštěním, v Irsku, kdysi holedbající se zemi údajně otevřené každému byznysu, čelí však celou dobu administrativním obstrukcím. Hlavní obavy? Dopady datacenter na okolní krajinu, respektive vysoké nároky na irskou energetickou síť. Ještě větším paradoxem však je to, že pokrok největší světové společnosti blokuje jediný muž. 

Pokud by Apple postavil u čtyřtisícového městečka Athenry všech osm plánovaných hal svého datacentra, spotřebovával by přibližně 240 megawattů – tedy množství energie které využije čtvrtina všech domů v Irsku. A to je hlavní důvod, proč místní aktivista Allan Daly proti investici v objemu 850 milionů eur (22.5 miliard korun) bojuje a u soudu ji obstrukcemi již dva roky blokuje. Kromě vysokých nároků na energetickou síť se mu pranic nelíbí ani dopad stavby na životní prostředí, ani to, že místní autority údajně nezohlednily kompletní vliv stavby a posuzovaly jen její počáteční stádium.

„Když jsem se s představiteli Applu loni setkal, dali mi jasně najevo, že ani o píď neustoupí ze svého pojetí projektu. Jsou největší světová firma a jsou zvyklí jednak tímto způsobem,“ říká Dely pro server Vice News.

„Jenže jejich proces plánování je tak mizerný, různé požadavky byly natolik obcházeny – jenom proto, že oni jsou Apple – že jsem měl pocit, že celý projekt si zaslouží soudní přezkoumání. Nikdo jiný zkrátka neměl odvahu říci Applu, aby udělal něco jiného, než co si napsali do svého plánu,“ dodává aktivista Dely.

Daly, původně Američan, si však svým přístupem ve městečku Athenry korunku Miss Sympatie rozhodně nezíská. Místní se proti němu bouří, doufají, že Apple do městyse přinese znovu pracovní místa a ekonomickou prosperitu. Loni, v mrazivém listopadu, tak dva tisíce místních lidí na ulicích demonstrovaly Applu podporu  – chtěli společnosti ukázat, že je v jejich městě vítaná.

Polarizace v rámci města došla tak daleko, že někteří začínají připomínat osud dublinského aktivisty Michaela McCoye. Ten tak dlouho bránil environmentální zájmy, namítal a připomínkoval různé komerční projekty, až jej někdo loni ubil k smrti. „Lidé říkají, že pokud sem Apple nakonec nepřijde, tak by se měl Dely raději odstěhovat,“ naznačuje pro server Vice News jeden z obyvatel Athenry, který si nepřál být jmenován.

K tomu, aby Apple za městem mohl začít stavět, bude potřebovat posvěcení od nejvyššího soudu, který rozhodne ve věci Delyho odvolání vůči posudku dopadu stavby datového centra na okolí. A to by mělo přijít tento týden v pátek.

„Myslím si, že efekt toho, že největší světová společnost přijde stavět do zemědělské oblasti na západě Irska, by se neměl přeceňovat,“ myslí si místní obyvatel Martin Morrissey, který s výstavbou datového centra souhlasí. 

Apple, který je údajně z celého irského projektu údajně již pořádně na nervy, přitom měl mnoho možností, kdy mohl z projektu vycouvat a vybrat si novou, méně problémovou lokaci. Je však otázka, zda by si nějak pomohl. Podle nové evropské legislativy totiž bude již brzy muset ukládat data o svých evropských zákaznících na evropské půdě, datacentra v Evropě tak potřebuje.

Irsko pak je vhodná volba z několika důvodů: již brzy to bude jediná země Unie, kde se oficiálně bude hovořit anglicky, má vhodné podnebí, které přirozeně chladí energeticky náročná datová centra, a má i vhodné investiční pobídky a nízké daně. To vše je důvodem, proč pro svá datová centra zvolilo domovem Irsko mnoho technologických gigantů.

A jak to je s oním dopadem na irskou energetickou síť? Očekává se, že v roce 2030 budou všechna datová centra v zemi čerpat přibližně 30 procent celkové energetické poptávky. Národní energetická společnost EirGrid však slibuje, že tyto zvýšené nároky na odběr dokáže uspokojit. „Datová centra představují velkou výzvu pro budoucí plánování a operace našeho energetického sytému,“ říká EiRGrid ve své analýze předpokládaného vývoje s tím, že datová centra představují ve všech připravovaných scénářích přibližně 75 procent nové poptávky po energiích.