Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Útok v Las Vegas jako živná půda fake news. Falešné zprávy zaplavily po tragédii internet

Útok v Las Vegas jako živná půda fake news. Falešné zprávy zaplavily po tragédii internet

Útok střelce, který v americkém Las Vegas zabil nejméně 59 lidí, má kromě lidské tragédie ještě jeden rozměr – virtuální. Znovu odhalil, jak těžko se velké technologické firmy brání náporu falešných zpráv. Během neštěstí jim neodolal Facebook, Twitter ani Google.

Provozovatelé sociálních sítí a vyhledávačů vynakládají na obranu před dezinformacemi značné prostředky. Zřizují i speciální týmy, které takový obsah označují nebo rovnou mažou. Přesto se s problémem stále nedokáží vypořádat.

Dalším důkazem byla noc z neděle na pondělí. Po útoku 64letého Stephena Paddocka, který během country koncertu v Las Vegas zastřelil minimálně 59 lidí a stovky dalších zranil, se na Facebooku, Twitteru i ve vyhledávání Googlu šířily nepravdy.

Demokrat a odpůrce Trumpa

Do popředí vyhledávání se dostaly třeba příspěvky populárního internetového fóra 4chan. Jeho uživatelé tvrdili, že střelcem je osoba sledující na sociálních sítích stránky Demokratické strany či protitrumpovských hnutí.

Toho využili stoupenci krajní pravice spojení se stránkou Gateway Pundit, která už dříve chybně identifikovala jiné útočníky a dlouhodobě propaguje konspirační teorie. Gateway Pundit nakonec falšené zprávy smazala a její zpravodaj Lucian Wintrich kritizoval reportéry, kteří se do publikování zapojili.

Kritika se ale ozvala až poté, co se nepravdivé příspěvky staly virálním hitem k jejichž šíření mocně napomohli právě internetoví giganti. Objevily se i ve výpisu zpráv o události na Facebooku.

To navíc nebylo vše. Facebook nabízel odkaz na zprávu, v níž blog hlásící se k hnutí alt-right prohlásil, že koncert byl spíše terčem pro levicově smýšlejícího radikála. Jiní uživatelé zase bez důkazů tvrdili, že za útokem byl islamista. Ačkoli se k činu posléze přihlásil tzv. Islámský stát, FBI nemá jedinou stopu, která by k teroristické skupině vedla.

Problémům s dezinformacemi se nevyhnul ani Twitter. Po něm kolovaly zvěsti, že útočníků bylo více. Šířil se také obrázek údajného střelce, na němž ale skutečný pachatel vůbec nebyl.

Za vším hledej algoritmy

Na vině je hlavně princip, podle něhož ze zprávy ve výčtu řadí. Algoritmus Facebooku a Googlu zvýhodňuje články a příspěvky, které mají nejvíce sdílení a komentářů. Zviditelnění je také možné podpořit finančně.

Obzvlášť znepokojivé je to v kombinaci s důvěrou v internetové agregátory. Podle studie marketingového a komunikačního centra Edelman jim na celém světě věří 63 procent lidí. Důvěra v tradiční média je přitom jen na 58 procentech.

„Cílem algoritmů je generovat co největší finanční odměnu. Podle toho jsou navrženy. Jsou velice efektivní, ale v důsledku toho páchají vedlejší škody,“ vysvětluje listu Los Angeles Times Gabriel Khan z Annenbergovy školy komunikace a žurnalistky při Jihokalifornské univerzitě.

Musíme to opravit

Technologické společnosti se kvůli přístupu k tzv. fake news dostaly po událostech v Las Vegas pod tlak veřejnosti. „Je to to samé jako křičet, že hoří, v zaplněném divadle. Není to o svobodě slova,“ tvrdí Khan. Ke kritikům se přidali i někteří zákonodárci, převážně z řad Demokratů, které falešné zprávy znepokojují dlouhodobě.

Firmy nyní ujišťují, že na odstraňování dezinformací pracují. Zástupce Googlu pro web Business Insider prohlásil, že algoritmus odstranil chybné informace z 4chanu během několika hodin.

Google navíc plánuje mechanismus dál vylepšovat, aby k šíření „fake news“ vůbec nedošlo. „Tohle by se vůbec nemělo objevovat,“ dodal zaměstnanec společnosti. Reagovat na nejnovější chyby chtějí i Facebook a Twitter.

„Pracujeme na tom, abychom opravili problém, který umožnil, aby se taková věc stala. Hluboce litujeme zmatku, který to způsobilo,“ stojí v prohlášení Facebooku.

Naletěla i CNN

Není to poprvé, co falešné zprávy po podobném útoku zaplavily sociální sítě. V roce 2015 po střelbě v Oregonu jim naletěla třeba i respektovaná zpravodajská stanice CNN, když do vysílání zařadila foto komika Sama Hyde, jehož dezinformátoři označili jako střelce.

Potíže s „fake news“ se objevovaly i během loňské kampaně před americkými prezidentskými volbami. Asi nejznámějším byla tzv. kauza pizzagate. Nepravdivá informace, která tvrdila, že Hillary Clintonová společně s šéfem svého volebního štábu Johnem Podestou řídí skrze washingtonskou pizzerii sexuální zneužívání dětí, přiměla muže ze Severní Karolíny k útoku na podnik.

Jednou z největších „továren“ na dezinformace je či minimálně bylo makedonské město Veles. Právě odtud se minulý rok před volbami do USA šířilo značné množství nepravd. Místní si jimi vydělají za jediný den i devítinásobek místní průměrné měsíční mzdy.

„Neznepokojuje mě to, protože to lidé čtou. Ve 22 jsem vydělával víc, než někdo v Makedonii za celý život,“ zdůvodnil CNN jeden z tvůrců, který si říká Michail. Proti není ani starosta Velesu Slavčo Čadijev, jemuž „fake news“ pomáhají zmírňovat dopady vysoké nezaměstnanosti. „Nejdůležitější je, že neporušují zákon. Nic není ilegální,“ obhajuje se.

V souvislosti s falešnými zprávami se ale nejvíce mluví o vlivu Ruska, které je zneužívá k protizápadní propagandě. Živnou půdou je kromě voleb také migrační krize. Soustředí se přitom nejen na USA nebo teroristické útoky.

Ruská média využila třeba příběh třináctileté německo-ruské dívky, kterou měli údajně znásilnit tři arabští migranti. Kauza vyvolala v Německu pozdvižení hlavně mezi příznivci krajní pravice. Později však dívka na policii vypověděla, že odešla z domova kvůli problémům ve škole a z obavy před reakcí rodičů si únos a znásilnění vymyslela.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek