Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Brusel mlčí k policejní brutalitě v Katalánsku. Španělsko může být na black listu, říká analytik

Brusel mlčí k policejní brutalitě v Katalánsku. Španělsko může být na black listu, říká analytik

Na oficiální vyjádření Evropské komise k ostrým policejním zásahům, které provázely referendum o nezávislosti v Katalánsku a vyžádaly si stovky zraněných, jsme si museli počkat do dnešního poledne. „Není to nic neobvyklého, navíc se jedná o choulostivou záležitost,“ myslí si Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky. Španělsko, které je v médiích i ústy řady evropských politiků ostře kritizováno za použití násilí proti vlastním občanům, se ale může octnout na seznamu členských zemí EU, které porušují základní evropské hodnoty. Na black listu je už Polsko a neoficiálně i Maďarsko.

„To, že Komise nenaskočila na mediální vlnu, mne nepřekvapuje. Je jasné, že v tomto musí být zdrženlivější. Nesmíme také zapomenout, že se pořád jedná o protiprávní referendum, a pro Evropu může znamenat negativní precedent,“ říká pro INFO.CZ analytik Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Evropská komise se včera dočkala kritiky za to, že na rozdíl od některých evropských politiků se až do dnešního poledne žádný její komisař ke včerejším událostem ve volebních místnostech a na ulicích katalánských měst nevyjádřil. Na tiskové konferenci za komisaře v pravé poledne promluvil tiskový mluvčí, který však pouze zopakoval dlouhodobě raženou politiku EU. Ta se opírá o tvrzení, že referendum za nezávislost Katalánska není legální a mělo probíhat podle španělské ústavy. Mluvčí dodal, že násilí nemá v politice co pohledávat, a obě strany by se nyní proto měly vrátit k dialogu.

Policejní zásahy proti nelegálně vypsanému referendu, v němž se lidé vyjádřili k možné nezávislosti Katalánska na Španělsku, za sebou nechaly víc než osm stovek zraněných. Záběry policejního násilí oblétly svět a vyvolaly otazníky nad tím, kam až vláda může zajít, aby vymohla právo.

720p 360p
Katalánské referendum

„Je to choulostivá záležitost, kdy se nadnárodní instituce má, nebo nemá vyjádřit k tomu, co se děje uvnitř jednoho z jejích členů,“ říká k tomu Kruliš. Zdrženlivé chování Bruselu je proto podle něj do značné míry pochopitelné. Ostřejší vyjádření by z úst mluvčích Komise mohlo přijít v momentě, kdy by z řádného vyšetřování jasně vyplynulo, co se včera odehrálo. „V právním státě je nutné, aby se vše prošetřilo, tedy zda policie postupovala tak, jak měla, nebo zda překročila své pravomoci. Zatím výsledky šetření neznáme a je také možné, že se jednalo o záměr,“ vysvětluje Kruliš.

Podobně se vyjadřují i někteří zahraniční komentátoři, kteří poukazují na to, že si španělská vláda nepřiměřeným zásahem podkopla vlastní nohu. O referendu za nezávislost Katalánska, nejbohatšího regionu země, se nyní píše téměř všude. Navíc policejní brutalita může do budoucna vehnat do náruče separatistů další podporovatele.

Mluvčí Evropské komise na dnešní tiskové konferenci odmítl odpovídat na dotazy novinářů, zda Brusel chystá do budoucna vůči Španělsku ostřejší reakci. Podle Kruliše to pravděpodobně není na místě. „V této fázi je to těžké posuzovat. Je ale možné, že se Španělsko kvůli svému jednání ocitne na pomyslném seznamu států, které porušují základní evropské hodnoty. Už tam je Polsko a neoficiálně i Maďarsko,“ řekl redakci.

Komise už několik měsíců vede zatím nepříliš úspěšný dialog s Varšavou o stavu právního státu v Polsku. Zemi v krajním případě hrozí sankce v podobě odebrání hlasovacích práv v Radě EU. „Problémy s demokracií“ má i Maďarsko.

Katalánské úřady uvedly, že nedělního hlasování se zúčastnilo asi 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z celkového počtu 5,34 milionu voličů.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek