Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kam kráčí Sýrie. Znepřátelené strany spolu jednají v Ženevě, Asadova hvězda stoupá

720p480p360p240p

Znepřátelené strany ze Sýrie zasedly ke společnému stolu ve švýcarské Ženevě. Jednání svolalo OSN. Jeho zmocněnec pro Sýrii Staffan de Mistura už před začátkem rozhovorů mírnil přehnaná očekávání na vyřešení šest let trvající války. Přesto se ale může hrát o dost, především v případě opozičních skupin, které postupně ztrácejí dosavadní podporovatele a v boji proti režimu Bašára Asada nejsou jednotné. Možná i proto vyslala opoziční delegace před začátkem ženevské schůzky k syrským vyslancům nečekaný vzkaz. Chceme zasednout k jednomu stolu, bez prostředníků.

Ženeva počtvrté

Od čtvrtého kola ženevských rozhovorů se čekalo hodně. Vyjednavači z OSN ještě začátkem roku doufali, že  z kazašské Astany budou vyřešené jasné podmínky dodržování příměří, otevření humanitárních koridorů a případné výměny zajatců. Ženeva by se pak zabývala budoucí politickou podobou Sýrie. Řešila by se nová ústava, přechodné období do vypsání voleb a případný osud Bašára Asada. Druhé kolo jednání v Astaně ale ukázalo, že k dosažení jakékoliv dohody mají znepřátelené strany dál, než na konci minulého roku.

Nesváry se prohlubují

Důvodem je zcela nejednotná opozice vůči režimu Bašára Asada, ale i prohlubující se nesváry mezi garanty příměří uzavřeného na konci prosince 2016 – Ruskem, Íránem a Tureckem. Teherán s Ankarou, odvěcí rivalové v oblasti, přistupovali v posledním roce k řešení syrské krize pragmaticky, do jejich rétoriky se ale vracejí emoce a vzájemná obviňování z touhy stáhnout Sýrii pod svůj vliv. Zásadní roli v tom samozřejmě hraje fakt, že Írán v oblasti zaštiťuje šíitskou větev islámu, kdežto Turecko sunnitskou.

Rusko-turecké vztahy, stejně jako turecko-americké, zase nejvíc kalí nekompromisní postoj prezidenta Erdogana vůči účasti kurdských zástupců na jakémkoliv jednání o budoucnosti Sýrie. Turecko nechce ani slyšet o  možnosti vzniku Kurdistánu na severu Sýrie a urputně se snaží Moskvu i Washington přesvědčit, aby přestali Kurdy podporovat. Marně. V případě Ženevy nicméně dosáhli dílčího úspěchu – oficiální kurdská delegace k jednacímu stolu opět nezasedne. Několik kurdských vyslanců se ale rozhovorů účastní v rámci společné skupiny zastupující opozici k režimu Bašára Asada.

Asadova hvězda stoupá, opozice je v rozkladu

Syrský vůdce si uměl vybrat spojence. Před vstupem Ruska do syrského konfliktu by na jeho přežití, možná nejen v roli syrského prezidenta, sázel málokdo. Jenže od podzimu 2015 se karty zásadně promíchaly.

Asad není na odchodu a nejvyšší diplomatické kruhy OSN už dokonce přestaly mluvit o transformaci země „po Asadovi“. Opatrně, ale čím dál častěji zaznívá v kuloárech spojení „asadovská obnova“. Zásadní podpora Ruska, Íránu i Hizballáhu na tom mají velký podíl. Stejně tak ale nejednota opozice.

Tu na ženevských jednáních zastřešuje skupina pod názvem Nejvyšší vyjednávací rada. Zastoupeni v ní jsou jak představitelé umírněné exilové opozice, tak islamistů ze skupin jako Ahrar aš-Šám nebo Džaíš al-Islám podporované Tureckem. Chybí v ní ale velmi důležití hráči z opozicí ovládaných území a sice představitelé radikálních islamistických skupin nedávno sjednocených do koalice Tahrír aš-Šám. Radikálové napojení na Al-Kájdu byli vyňati z dohod o příměří, to ale nic nemění na faktu, že na vývoj situace v Idlíbu, jediné syrské provincii pod kontrolou opozice, mají zásadní vliv.

Boje o moc mezi jednotlivými povstaleckými skupinami v Idlíbu si v posledních týdnech vyžádaly stovky životů. Čím dál problematičtější a nepřehledná situace na straně opozice tak podstatně snížila její vyjednávací pozice i na mezinárodním poli, kde ztrácí podporu.Očekávání od Ženevy 4 shrnul příznačně jeden z analytiků International Crisis Group Noah Bonsey, který napsal:„Jsme hodně nízko.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek