Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Na sjezdu obchodníků se smrtí. Miliardový byznys se zbraněmi díky válkám vzkvétá

720p480p360p240p

„Ve světě je v oběhu víc než pět set padesát milionů zbraní. To je jedna zbraň na každého dvanáctého člověka. Jediná otázka je, jak vyzbrojíme zbývajících jedenáct,“ říká ve filmu Obchodník se smrtí hlavní postava. A zbrojařské firmy měly další příležitost se tomuto „ideálu“ alespoň přiblížit na šestém ročníku Mezinárodní výstavy a konference o obraně (IDEX), která se konala minulý týden v Abú Zabí. Akce se zúčastnilo na 1 200 prodejců a podle odhadů se přímo na místě uzavřely smlouvy v hodnotě 4,91 miliardy dolarů. Poptávka byla především po stíhačkách, velký zájem ovšem vyvolaly také raketové systémy, helikoptéry, tanky a drony.

IDEX se koná každé dva roky a podle Stockholmského mezinárodního mírového výzkumného institutu (SIPRI) přispěl k tomu, že se v současnosti prodává nejvíc zbraní od konce studené války. Válečné konflikty na Blízkém východě podle SIPRI zásadně ovlivňují globální vojenskou rovnováhu. Dovoz zbraní a střeliva do oblasti totiž vzrostl během loňského roku ze 17 % na 29 %, zatímco ve zbytku světa je trend přesně opačný.

Důvod tohoto nárůstu je evidentní. Od začátku vojenské intervence v Jemenu vedené Saúdskou Arábií došlo ke změně přístupu k nákupu zbraní. Země z Perského zálivu dříve nakupovaly zbraně hlavně „na sklad“, aby jimi demonstrovaly sílu. Vzkaz byl jasný: v případě potřeby máme čím střílet.

Současná doktrína ovšem přešla od slov k činům: Co koupíš, použij. Situace na Blízkém východě je sice z lidského hlediska tragická, výrobci zbraní ale nemohou být spokojenější. Například ruská společnost Kalašnikov během veletrhu hrdě oznámila dvojnásobný nárůst prodejů oproti loňskému roku. Podle oficiálního vyjádření Alexeje Krivoručka, generálního ředitele Kalašnikova, je poptávka primárně po dronech, raketách, palných zbraních a vojenských vozidlech. Nové trhy, které firma musela v důsledku sankcí uvalených Spojenými státy na Rusko kvůli jeho roli v ukrajinském konfliktu hledat, aby pokryla ztráty, jí nakonec vše bohatě vykompenzovaly.

Od roku 2014 procházel zbrojařský koncern Kalašnikov modernizací, do níž investoval v přepočtu 182 milionů dolarů, a částečně se přeorientoval na trochu jiný sortiment, ale díky přívalu nových zakázek nyní jedou jeho provozy v třísměnném provozu a nabral dalších 1 500 zaměstnanců. Blízkovýchodní trhy mají totiž zájem především o útočné a odstřelovací pušky a dělostřelecké granáty. V portfoliu Kalašnikova tak prodeje vojenské techniky v současné době tvoří 80 % tržeb a zbývajících 20 % připadá na civilní výrobu. To je další výrazná změna oproti situaci před uvalením sankcí.

Obchod s vojenskou technikou ve světě jen kvete. Spojené arabské emiráty během prvních tří dní letošního IDEXu uzavřely smlouvy na nákupy zbraní za 1,11 miliardy dolarů, čímž jen potvrdily informaci SIPRI, že Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty vydávají na obranu v poměru ke svému HDP nejvíc na světě. Zajímavé je i to, že země z Perského zálivu tolik utrácejí, i když se ceny ropy drží poměrně nízko, což vyvíjí značný tlak na jejich rozpočty. Ropné emiráty si však patrně spočítaly, že se jim vojenské investice vyplatí, a tak za ně utrácejí a díry v rozpočtech lepí úspornými opatřeními a snižováním výdajů v jiných oblastech.

Náklady na obranu rostou i v sousední Saúdské Arábii. Podle Teal Group Corporation, která se zabývá analýzami zbrojního průmyslu, dosáhl saúdskoarabský obranný rozpočet v loňském roce 82 miliard dolarů a v následujících třech letech se vyšplhá o dalších pět miliard, v roce 2020 tedy Saúdové vynaloží na obranu 87 miliard dolarů (pro srovnání loňský rozpočet českého ministerstva obrany byl v přepočtu 1,9 miliardy dolarů). „Výdaje na obranu nejsou odvislé od aktuální ceny nerostných surovin. Závisí na bezpečnostní situaci a potenciálních rizicích, a i když mohou momentální ceny ropy zkomplikovat uzavírání obchodů, na jejich celkový počet a objem prodaného zboží to má z dlouhodobého hlediska jen pramalý vliv,“ komentuje situaci viceprezident Tael Group Corporation Richard Aboulafia.

Pro obchodníka se zbraněmi není nic dražšího, než mír, konstatuje lakonicky Jurij Orlov, hrdina zmiňovaného snímku Obchodník se smrtí. Zbrojařské firmy mohou být v tomto směru klidné, při pohledu na současnou politickou situaci v regionu se nezdá, že by si musely v dohledné době hledat nová odbytiště.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek