Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Otevřená válka, nebo atentát na Kima. Američané mají tyto možnosti, jak zastavit Severní Koreu

Otevřená válka, nebo atentát na Kima. Američané mají tyto možnosti, jak zastavit Severní Koreu

Napětí mezi USA a Severní Koreou eskaluje. Americké tajné služby ve své zprávě potvrdily, že Korea má k dispozici dostatečně malé jaderné hlavice, které se vejdou do jejich raket. Prezident Donald Trump v reakci na to varoval KLDR, že bude čelit síle, jakou nezažila, pokud neustoupí od provokací. Režim diktátora Kim Čong-una poté pohrozil útokem na americký tichomořský ostrov Guam. Co bude dál? A hrozí skutečně jaderný konflikt?

Trump za svá slova schytal kritiku. „Je to to nejhloupější a nejnebezpečnější prohlášení, jaké jsem kdy viděl. Zvyšuje pravděpodobnost jaderné války. To není to, co by měl americký prezident dělat,“ cituje list Huffington Post Johna Mecklina, šéfredaktora Bulletinu amerických jaderných vědců, který sestavuje proslulé pomyslné „hodiny posledního soudu“. Ty od ledna ukazují dvě a půl minuty před půlnocí, jež symbolizuje apokalypsu.

Nové vydání hodin bude možná ještě pesimističtější. Záleží na dalším vývoji situace. Navzdory vyhrocené rétorice zatím USA i Severní Korea pokračují především ve slovních přestřelkách. Ani jedna ze stran nechce překročit tenkou linii mezi mírem a válkou.

Pryč se Severní Koreou

Stále rychlejší pokrok korejského jaderného programu však USA zneklidňuje. Američané přemýšlejí, jak Kimův nevyzpytatelný režim co nejrychleji a nejúčinněji zneškodnit. Podle magazínu The Atlantic připadá v úvahu hned několik variant.

Jednou z nich je preventivní útok, který by znamenal konec současné KLDR. Zničil by její arsenál, armádu i celou dynastii Kimů. Není pochyb, že by Spojené státy uspěly. Jejich vojenské schopnosti v koalici s jihokorejským vojskem jasně převyšují potenciál Severokorejců. Vzhledem k hrozbě by otevřená válka mohla být obhajitelnou variantou.

„Když pracujete s jadernými zbraněmi a potenciálem jaderného útoku, dokonce i procento pravděpodobnosti, že selžete, může mít katastrofické následky,“ varuje však před zbrklým rozhodnutím Abe Denmark, jenž za úřadování Baracka Obamy působil na americkém ministerstvu obrany.

Podle bývalé náměstkyně ministra obrany Michèle Flournoyové je navíc nemožné zničit všechen Kimův jaderný arsenál. I s minimem zbraní by přitom KLDR dokázala zabít miliony lidí.

Vysloužilý plukovník amerického letectva Sam Gardiner upozorňuje také na chemické zbraně, kterými režim disponuje. V roce 2005 tvrdil, že by celosvětová produkce sarinu dokázala zabít zhruba 1 milion lidí. Nyní odhaduje až pětinásobek obětí. Severokorejci mají v zásobě i další látky jako například nervový plyn VX.

Konflikt by také vedl k obrovské humanitární krizi a velké uprchlické vlně ze zbídačené země. Toho se obává například Čína, do níž by spolu s Jižní Koreou směřovalo nejvíce lidí. Postavit Severní Koreu zpět na nohy a vybudovat v zemi nový režim by bylo výrazně složitější než například v Iráku.

Kim beze zbraní

Druhou možností je ponechání Kima v čele státu, ale zneškodnění jeho jaderného programu. To v současnosti vypadá jako nejpravděpodobnější varianta. V reálu by to znamenalo důraznou reakci na další korejský raketový test, která by zahrnovala útok na infrastrukturu korejského vývoje. Cílem je, aby KLDR přistoupila na odzbrojení.

Rizikem je ale síla takového činu. Příliš silný úder by mohl Pchjongjang vtáhnout do otevřené války, slabý by zase mohli Severokorejci nechat bez odpovědi. Nikdo přitom nevidí Kimovi do hlavy. „Pokud sedíte v Pchjongjangu a myslíte si, že si pro vás jdou, máte na rozhodování jen minuty,“ vysvětluje Jim Walch z Programu bezpečnostních studií Massachusettského technologického institutu.

Případná zbrklá Kimova reakce by mohla znamenat ohrožení pro Jižní Koreu. Vůdce KLDR by například mohl raketami zasáhnout hlavní město Soul. Není tedy jasné, jestli by se na takové variantě Američané s Jihokorejci dohodli.

V úvahu přichází i atentát

Trumpova administrativa může mít v záloze také atentát na Kima a následný státní převrat. Takovou možnost nastínil například jihokorejský ministr obrany Han Min-koo a během přípravy válečné strategie ho zvažovala i americká armáda.

„Může to být cesta z krize,“ připouští pro The Atlantic nejmenovaný bývalý poradce Bílého domu pro národní bezpečnost. Kdyby se objevil nový severokorejský vůdce, který by byl ochotný vzdát se jaderných zbraní a být normálním aktérem, mohlo by nás to vyvést ven z problémů. Existuje však spousta nejasností, kvůli kterým jsem se zdráhal podporovat tento přístup,“ dodává.

Pro tým případných zabijáků by bylo velice složité se dostat ke Kimovi, aby mohli atentát provést. Čin by navíc mohl automaticky vyvolat vojenskou odpověď. A neexistuje ani jistota, že by případný nástupce nebyl ještě horší než současný komunistický lídr.

Bývalý náměstek ministra zahraničí Tom Malinkowski nabízí na serveru Politico také verzi, která do hry zapojuje Čínu, hlavního spojence KLDR. Američané by podle jeho návrhu měli dále stupňovat sankce, pokusit se zvýšit informovanost Severokorejců a tlačit na dodržování lidských práv. Čína by měla podnítit dialog o sjednocení Korejského poloostrova.

To by v konečném důsledku vedlo ke zhroucení totalitního režimu. „Když se ohlédneme zpět do roku 1989, vidíme, že šíření demokratických myšlenek, kultury, sounáležitosti mezi lidmi a komunikační technologie, dokázaly více než hrubá síla,“ píše.

Pokud by nedošlo ani na jednu z možností, museli by Američané skousnout značně hořkou pilulku. Nechat Kima vládnout ve stejném duchu dál, s jeho režimem se smířit a doufat, že KLDR jednou nevyvolá konflikt sama.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek