Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Su Ťij se dostala do pasti, Barmě hrozí nový armádní puč, říká znalkyně země Sabe Soe

Su Ťij se dostala do pasti, Barmě hrozí nový armádní puč, říká znalkyně země Sabe Soe

Vůdčí osobnost téměř šedesátimilionové Barmy Su Ťij, z níž nyní prchají před násilnostmi statisíce Rohingů, v krizi balancuje na tenkém ostří. Držitelka Nobelovy ceny za mír z roku 1991 ale prý nemůže jít do otevřeného sporu s armádou. „Vojáci by mohli říci: V zemi je chaos, musíme převzít vládu a udělat pořádek. Bohužel jim to umožňuje ústava,“ říká ředitelka Barmského centra Praha Sabe Soe v rozhovoru pro deník E15.

Barmskou vůdkyni Su Ťij svět kritizuje, že se dostatečně nezastala menšiny Rohingů prchající ze země před etnickým násilím. Co je podle vás důvodem jejího postoje?

Není to tak černobílé, jak situaci popisují západní média. Su Ťij se dostala do politické pasti a musí našlapovat nesmírně opatrně. V zemi má pořád velkou moc armáda a existuje reálné riziko, že by využila konflikt na západě Barmy k novému puči.

Vojáci by mohli říci: V zemi je chaos, musíme převzít vládu a udělat pořádek. Bohužel jim to dokonce umožňuje ústava, kterou si generálové v roce 2008 ušili na míru, aby jim garantovala moc navěky. Takže se musíme snažit Su Ťij pochopit. Nyní nemůže jít s vojskem do otevřeného sporu.

Měla by armáda v tuto chvíli páky na „legální“ převrat?

Zvažme, že v čele tří silových ministerstev – vnitra, obrany a pohraničních záležitostí – stojí pořád vojáci. Mají také poslední slovo v bezpečnostní radě státu, kde je poměr šest vojáků vůči pěti civilistům. A armáda dostává na základě ústavy automaticky čtvrtinu křesel v parlamentu.

720p 360p

Co říká na problém Rohingů barmská veřejnost?

Průměrný Barmánec přijal bohužel tu interpretaci, že Rohingové jsou dočasní přistěhovalci a ne lidé, kteří v zemi žijí už po mnoho generací. I používání samotného slova „Rohingové“ se dnes Barmánci vyhýbají. Místo toho říkají přistěhovalci z Bangladéše.

Jak by se měl tedy konflikt řešit?

Je potřeba dostat k jednacímu stolu všechny strany. A to včetně vlády, armády, Rohingů, ale také třeba Arakánců, etnika ze západu Barmy, které je v konfliktu s Rohingy. Málo se mluví o tom, že i Arakánci jsou na útěku. Armáda řeší situaci v pohraničním regionu silou a ve válečné zóně vždycky trpí všichni civilisté.

Pokračujte ve čtení rozhovoru na webu E15.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek