Uprchlíci do Česka a další bolehlavy Merkelové. Pět hlavních důsledků německých voleb

Dohlasováno, sečteno a podtrženo. Německé volby skončily utrpěným vítězstvím Angely Merkelové, její blok CDU/CSU si již po čtvrté v řadě připsal nejvíce hlasů. I přesto byly letošní parlamentní volby v mnoha ohledech unikátní. Poprvé po smrti Adolfa Hitlera je nyní v německém parlamentu zastoupená krajní pravice - Alternativa pro Německo (AfD) získala v Bundestagu 94 křesel a stala se třetí nejsilnější stranou vzešlou z voleb. To se odrazí jak na podobě německé vnitřní politiky, tak i například na vztahu země k České republice. A protože druhá nejsilnější strana SPD oznámila, že se stahuje do opozice, znamená to komplikace pro tým Angely Merkelové při sestavování koalice. Jaké jsou ty nejdůležitější důsledky německých voleb?

1. Oslabená Merkelová

Kancléřka Angela Merkelová sice již po čtvrté vyhrála, letos však mělo šampaňské bouchané ve volebním štábu CDU/CSU poněkud hořkou pachuť. Volební blok současné kancléřky totiž obdržel přibližně o deset procentních bodů méně než v posledních volbách z roku 2013. „Nejvíce poraženou stranou je právě CDU Angely Merkelové,“ komentoval výsledky voleb šéf druhých socialistů SPD Martin Schulz. Přestože tato slova zněla poněkud podivně od někoho, jehož strana dosáhla nejhoršího volebního výsledku ve své historii (20,5 procenta hlasů), tak zase tak daleko od pravdy nejsou. Na podrobné analýzy je zatím brzy, nicméně už nyní je zřejmé, že část elektorátu kancléřce zkrátka neodpustila způsob, jakým řeší současnou uprchlickou krizi. Jak jinak si totiž vysvětlit pětinový pokles preferencí nejsilnější vládní strany v kontextu rekordně nízké nezaměstnanosti, rostoucí ekonomiky a vyrovnaného rozpočtu?

V AfD to po nevídaném úspěchu vře. Šéfka Petryová odmítla vstoupit do stranického klubu

sinfin.digital