Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Xenofobii v Česku nechápu, Merkelovou vnímáte příliš jako nepřítele, říká česko-německá novinářka

České odmítání migrantů nechápe, tvrdí, že by od zdejších lidí čekala vzhledem k minulosti jiný přístup. To, že ona sama vstřícnou politiku Angely Merkelové k uprchlíkům schvaluje, přestože ji nevolí, Sarah Borufka nijak nepopírá. Dost možná i proto, že i její rodiče byli imigranti. Otec odešel z Československa v roce 1969, o deset let později ho následovala její matka, kterou poznal během návštěvy v Praze. Sarah se už v Německu narodila, živí se tu jako novinářka, momentálně pro deník Berliner Morgenpost. Dobře ale zná i české reálie, v Praze několik let pracovala pro týdeník Prague Post a Český rozhlas. Proč se podle ní Češi a Němci v názoru na migraci liší? A je mezi kandidáty do Poslanecké sněmovny česká Angela Merkelová? I o tom jsme s ní mluvili těsně před volbami v Berlíně.

Můžou vůbec tyto volby přinést nějaké překvapení, nebo už je vše jasné?

Já myslím, že překvapení nebude ohledně toho, kdo vyhraje. Je velmi pravděpodobné, že Angela Merkelová zůstane, že případně vznikne velká koalice, myslím, že s tím většina lidí počítá.

Překvapení můžou přinést výsledky AfD (Alternativy pro Německo), myslím, že může uspět a to může dost lidí šokovat. Pokud se populistická krajní pravice stane třetí silou v parlamentu, tak je to něco, za co bychom se měli stydět. Zajímavé pak také bude, jak skončí levicová Die Linke.

Kolik může AfD podle vašich odhadů získat? To třetí místo je podle průzkumů docela reálné.

Opravdu není vyloučené, že skončí třetí a dostanou hodně hlasů. Spousta voličů, kteří směřují k AfD, se rozhoduje pouze mezi ní a možností nejít k volbám vůbec. U jiných stran to vyprofilování tak jasné není. Hodně rozhodne to, kolik jejích voličů hlasovat nakonec opravdu přijde.

Druhá věc je, že část voličů AfD se za tento hlas stydí, neříkají to otevřeně, že je chtějí volit. Je to podobné jako v případě amerických voleb, kdy v průzkumech Donald Trump zaostával, nikdo nečekal, že bude mít tak dobrý výsledek, protože to lidé dopředu nepřiznávali. A pak všichni koukali, může to být podobné.

Kandidátů na třetí místo je ale přece jen víc, je tu také Die Linke nebo liberálové v podobě FDP, kteří byli kdysi partnery Angely Merkelové, Zelení. Proč tyto menší strany posílily tak rovnoměrně?

Když tu byla velké debata mezi Martinem Schulzem a Angelou Merkelovou, hodně lidí to nevnímalo jako debatu, ale jako dva lidi, kteří si říkají, že spolu v podstatě souhlasí, měli problém se vůči sobě hodně vymezit. Voličům nepřipadá, že by tyto velké strany měly jasné mantinely, jasnou politiku, i proto mají úspěch malé strany. Velké strany hrají na jistotu, kampaň nechaly pro mladé menší strany, které si mohly dovolit extrémnější názory.

Velké strany nedaly voličům důvod být politicky vášniví. Nepřinášely velká témata, která by lidem dávala důvod, za něco bojovat. Bylo to od nich v podstatě líné.

720p 360p

Poměrně s jistotou říkáte, že ohledně vítězství voleb překvapení nebude. Proč má podle Vás Angela Merkelová takový úspěch, že ji Němci pravděpodobně pošlou do kancléřského křesla už počtvrté?

Německo má tendence k tomu být konzervativní, lidé tady mají rádi stabilitu. Když se podíváme na kancléře Helmuta Kohla, tak ten také vyhrál volby čtyřikrát. Němci si cení neměnných postojů, mají rádi, když věci zůstávají stejné.

Další důvod je, že žijeme v období, které je poměrně problematické. Svět se hrozně rychle mění, vládne v něm přesvědčení, že jsme mnohem více ohrožení terorismem, než jsme byli dřív. Lidé i tady se cítí o trochu méně bezpečněji, a i proto nechtějí riskovat. Merkelová - i když nepatřím mezi stoupence její strany, tak o ní musím říct, že za sebou má hodně těžké politické období a zvládla je, Německu se ekonomicky dobře. Němci můžou být a v podstatě jsou spokojení s životem, jaký mají. Neusilují proto o změnu.

Takže ji lidé volí z velké části proto, že se bojí riskovat?

Část voličů určitě nesouhlasí s mnoha věcmi, které dělá. Mají strach z toho, co by se stalo, kdyby přišla změna. Martin Schulz není vnímaný jako příliš sympatický, a to nepomáhá.

Ona ale minimálně jednou riskovala, a to v případě migrace. Poté, co prohlásila, že integraci milionu uprchlíků Německo zvládne, ztratila na popularitě 20 procentních bodů. Znamená to, že ti Němci, kteří jí to zazlívalí, jí teď odpustili?

Z mého úhlu pohledu jí Němci nemají co odpouštět, protože o tom, jestli do země pustíme lidi, kteří utíkají před válkou, by se podle mě vůbec nemělo diskutovat. Myslím, že z humánních důvodů to jinak řešit nemohla. Já osobně jsem velice šťastná, že Německo nezavřelo hranice a pustilo sem ty lidi. Ze začátku jí klesla důvěra asi i proto, že to bylo něco velkého a neznámého, nikdo nevěděl, jak to skončí. A ona určitě v tom okamžiku nevěděla, jak to lidi přijmou, jak se to zvládne. Asi jen doufala, že se to nějak vyřeší, a myslím, že teď se ukázalo, že se nám nedaří hůř, že jsme to nějak zvládli. Určitě ne v každé oblasti a určitě se toho spousta ještě musí vyřešit a nové problémy ještě vzniknou, ale není to tak, že bychom tady byli ohrožení.

Nikdo tu každý den neznásilňuje desítky žen, náš sociální systém se nehroutí. Možná, že někteří ti, kteří ji kvůli migrantům přestali podporovat, teď vidí, že nám to neublížilo a že se zřejmě rozhodla dobře. Ti, kteří tomu ale skutečně oponovali, ti tomu oponují i nadále, názor nezmění. Popularita se jí vrátila zpátky z těch řad, které ztratila, z těch konzervativních voličů, kteří měli tenkrát obavy a teď už je tolik nemají.

Názor na migranty se liší i podle toho, v jaké části Německa se člověk pohybuje. Jak moc cítíte, že ve východním a západním Německu se nálada kolem uprchlické krize různí?

Ano, na východě je vnímání migrantů určitě jiné, jsou tam více diskriminovaní. Stačí se podívat na nízký počet cizinců. Ta města, kde se nejvíc protestovalo proti azylovým centrum, tak měla často jen 0,2 procenta cizinců mezi svými obyvateli, je to hodně v okolí Drážďan například. Tam lidi křičeli na uprchlíky hned když přijeli, když opouštěli autobus. Myslím, že na západě Německa se to odehrává výrazně méně.

720p 360p

Vnímáte to tak, že ten přístup východního Německa je podobný českému bouření se proti uprchlickým kvótám?

Ano, já se to už dlouho snažím pochopit a musím říct, že tu českou xenofobii nechápu, protože bych čekala z historie asi jiný přístup. Na východě Německa i v Československu za komunismu žili lidé, kteří chtěli odejít, chtěli emigrovat. A to nejen proto, že by byli nepřátelé režimu, že by měli problémy se systémem. Byli tam lidi, kteří chtěli cestovat a jít někam za lepším, ekonomicky výhodnějším životem na Západě.

Z tohoto důvodu mě to vlastně překvapuje a nechápu to, že ta tolerance je tam tak nízká. Možná mají lidé strach, že přijdou o nějaké sociální výhody s příchodem migrantů, ale tak to není, to je vidět i v Německu. Lidé se nemají hůře než před dvěma lety.

Kvůli německému přístupu k migrační krizi se z Angely Merkelové stal v Česku v tomto ohledu tak trochu nepřítel číslo jedna...

Já jsem ráda, teď to bude znít trochu arogantně, ale jsem ráda, že žiju v zemi, kde je Merkelová a ne třeba Miloš Zeman, který klidně v rozhovoru s novináři řekne, že burku by ženy měly nosit podle toho, jestli jsou štíhlé nebo obézní. To dělá Česku ostudu ve světě, když má takového prezidenta.

Merkelové se podařilo během jednoho roku přijmout 800 tisíc migrantů bez toho, že by se země kompletně zhroutila. A Češi tohle, zdá se, nechtějí vidět. Mrzí mě to, protože česko-německý vztah je důležitý, jsme sousedi, měli bychom spolupracovat i v ohledu migrace. Přála bych si, aby v Česku paní Merkelová nebyla vnímaná jako symbol nějaké negativní politiky.

Merkelová by dost pravděpodobně v Česku nezvítězila. Proč si myslíte, že je rozdíl mezi dvěma sousedícími státy tak velký? V čem se tak moc lišíme, že většinové společnosti se v těchto zemích v názoru na migraci tak dramaticky rozcházejí?

Jsou tu samozřejmě rozdíly, už jenom ve velikosti. Kdyby Česko vzalo víc uprchlíků, tak by to početně nemohlo nikdy být tolik jako v Německu a to je správné. Velkou roli ale určitě hraje minulost, minulý režim.

Německo, alespoň to západní, má delší tradici demokratické vlády než Česko. Lidé tu mají větší důvěru v instituce, věří tomu systému, že je dostatečně silný a že něco takového, jako jsou stovky tisíc uprchlíků, snese. V Česku taková důvěra není, tam se úřadům zdaleka tolik nevěří. Jsou tam pořád obavy, že s příchodem změny přijde něco horšího, co už pak nepůjde zastavit. Podobné to je i v Polsku nebo Maďarsku, proto tam i kvůli migrantům začíná více narůstat obliba krajní pravice. Ale vlastně nemůžu vyloučit, že to v Německu bude stejné i po volbách, uvidíme.

V Česku se také blíží parlamentní volby, většina politických stran před nimi zastává názor, že bychom měli nadále odmítat uprchlické kvóty tak, jak se proti nim stavěla i současná vláda. Jak nám to zhoršuje postavení v unii?

Evropská unie by měla fungovat jako každý jiný vztah. Není to o tom, že si vezmeme jen to, co se nám hodí, a vyhýbáme se tomu, co je nepříjemné. I malé země mají povinnost se kvót držet, to zhoršuje vnímání České republiky v unii, i tady v Německu.

Česko profitovalo z Evropské unie a stále profituje. Pamatuji si, když jsme tam vstupovali. Například můj otec si to celý život neuměl představit, že ten den přijde, a tak plakal, strašně ho to dojalo. Je to pro mě proto dost smutné, že v Česku cítím takovou anti-evropskou náladu. Doufám, že se to zase změní.

Existuje podle vás v české politice někdo jako Angela Merkelová?

Ne, to je dost možná ten problém. Možná kdysi Karel Schwarzenberg, ale on je taková stará škola evropské politiky. Musela bych hodně dlouho hledat, asi poslední taková osobnost, která by měla takový humanitní evropský přístup, byl Václav Havel. Ten nás vnímal jako součást Evropy a hledal, co nás spojuje, a ne to, v čem se od ostatních států lišíme. Bylo by smutné, kdyby se Česká republika vzdalovala Evropské unii. Doufám, že to neuvidím.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek