Začne Turecko znovu pouštět migranty do Evropy? Dohoda s EU v ohrožení

Začne Turecko znovu pouštět migranty do Evropy? Dohoda s EU v ohrožení
 

Vztahy EU a Turecka čeká další otřes. Evropský parlament totiž s největší pravděpodobností už zítra schválí rezoluci, ve které vyzve EU, aby pozastavila přístupové rozhovory s Ankarou. Turecko přitom drží Evropskou unii v šachu jako klíčový partner pro omezení počtu migrantů, kteří na kontinent přichází. Zatímco od stále většího počtu evropských politiků zaznívá, že EU se nesmí nechat od Turecka vydírat, připravuje se podobná spolupráce i s dalšími zeměmi.

Ostrá slova zaznívala i při včerejší diskusi na plenárním zasedání ve Štrasburku. Zmražení rozhovorů by bylo pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana signálem, že tudy cesta nevede, zdůrazňovali někteří poslanci. Předseda politické skupiny Evropští konzervativci a reformisté, kam se řadí také čeští zástupci Jan Zahradil a Evžen Tošenovský, Brit Syed Kamall dokonce navrhl, aby rozhovory byly zcela ukončeny a EU začala uvažovat o úplně novém nastavení vztahů s Tureckem. „Příliš dlouho jsme ukazovali Turecku výhody členství. Teď vidíme, že je mnoho důvodů, proč se to za našeho života možná nestane,“ řekl Kamall.

Udržet migranty co nejdál

Pokud se v migrační krizi spolehneme na Turecko, je to chyba, zaznívá od stále většího počtu evropských politiků. Ankara už v uplynulých měsících několikrát pohrozila vypovězením dohody s EU o vracení migrantů. Prezident Recep Erdogan se několikrát opřel i do jednotlivých členských zemí. Například Německo nazval rájem teroristů, léta podle něj chrání kurdské bojovníky. Europoslancům se zase nelíbí postup vlády v Ankaře po potlačeném červencovém pokusu o státní převrat. Od té doby bylo uvězněno asi 37 tisíc lidí a více než 100 tisíc přišlo o práci nebo bylo přesunuto na nižší pozici.

EU s Tureckem se na řešení migrační krize dohodly letos v březnu. A rychle se to promítlo i do čísel. Do Evropy by tak za celý letošní rok mělo přes Středozemní moře přijít místo loňského milionu zhruba 400 tisíc migrantů.EU s Tureckem se na řešení migrační krize dohodly letos v březnu. A rychle se to promítlo i do čísel. Do Evropy by tak za celý letošní rok mělo přes Středozemní moře přijít místo loňského milionu zhruba 400 tisíc migrantů.autor: Info.cz

S kým chce EU spolupracovat?
Evropská komise už v létě zveřejnila seznam třetích zemí, s nimiž by měla EU na zvládání migrace spolupracovat. Patří mezi ně Etiopie, Eritrea, Mali, Niger, Nigerie, Senegal, Somálsko, Súdán, Ghana, Pobřeží slonoviny, Alžírsko, Maroko, Tunisko, Afghánistán, Bangladéš a Pákistán.
Přesto se v rámci EU pracuje na dohodách s dalšími zeměmi, které se spolupráci s Tureckem velmi podobají. „Turecko není bezpečné ani pro vlastní občany a ochrana uprchlíků opravdu není jeho prioritou. Prioritou je zrušení vízové povinnosti. Pokud k němu nedojde, tak celá dohoda může padnout. Tato dohoda je modelem, který by EU ráda exportovala i do dalších zemí,“ popisuje právník a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Spolupráce s brutálními režimy

Konkrétní podoba spolupráce s takzvanými třetími zeměmi se liší. Má mít formu například zvláštních mezinárodních smluv, takzvaných kompaktů nebo společných prohlášení. Hlavní záměr je podle Rozumka jasný: udržet migranty od Evropy co nejdále. A zatímco v případě některých zemí jde podle právníků o celkem pochopitelný krok, v jiných ho vidí velmi problematicky.

„Problém je v tom, že zafinancujeme země jako Súdán, které jsou pro Evropu nepřijatelné z pohledu lidských práv, ale také z hlediska efektivity utracených peněz,“ popisuje Magda Faltová ze Sdružení pro migraci a integraci. Na problematický případ upozornil před časem britský The Economist, podle kterého hrozí, že se EU bude v migrační politice opírat o některé z nejobávanějších režimů v Africe. Peníze pak můžou skončit v rukou lidí, které EU zároveň kritizuje za mučení a popravy svých občanů. Economist uvádí právě příklad Súdánu, kde je u moci Umar Bašír. Toho Mezinárodním trestní soud obžaloval z genocidy v Dárfúru, během níž zemřelo nejméně 300 tisíc lidí. Režim využívá pro zadržování migrantů jednotky rychlé podpůrné síly, takzvaných rapid support forces. Ty jsou z části složeny z jednotek džandžavídů odpovědných za vraždění v Dárfúru.

Většina lidí utíká do Evropy z válečné Sýrie. Na druhém místě jsou Afghánci.Většina lidí utíká do Evropy z válečné Sýrie. Na druhém místě jsou Afghánci.autor: Info.cz

Dohody navíc mohou třetím zemím poskytnout „vyděračský efekt“, podobně jako v případě Turecka, i když z o něco slabší pozice. Do migrační spolupráce se navíc nově míchá i rozvojová pomoc. „Situace, kdy nezisková organizace kope studny a zároveň zadržuje migranty, není šťastný krok,“ tvrdí Faltová.

720p 480p 360p 240p
Vývoj vztahů EU a Turecka v našem videu

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza oponuje, že smlouvy fungovat mohou. „Turecko si dobře uvědomuje, že potřebuje mít dobré vztahy s Evropou, a to i přes aktuální sbližování s Ruskem. V konečném důsledku všichni vědí, že je lepší dohodu udržet než ji rozbít,“ řekl pro Info.cz. Stejně tak prý může fungovat i partnerství s africkými zeměmi. „EU by měla postupovat cestou, kterou tvrdě praktikovala v případě východního partnerství, tedy podle principu víc za víc. Pokud investujeme do těchto zemí, aby se zlepšila jejich ekonomická situace, tak pak mi dává smysl podmínka, že země vezmou zpátky své občany, kteří v Evropě nedostanou azyl,“ říká Prouza.

Europoslanci chtějí zmrazit přístupové rozhovory s Tureckem
Důležité bude při čtvrtečním hlasování stanovisko zejména socialistické frakce S&D, která vstup Turecka do EU dlouhodobě podporovala. „Je nutné mít na paměti, že přístupová jednání s Tureckem byla zahájena ve velmi odlišné politické situaci. To, že v posledních letech vázla, není žádným tajemstvím. Ukončení přístupových jednání by bylo vcelku jasným odrazem stávající politické reality,“ řekla Info.cz sociální demokratka Olga Sehnalová. Úplně přetrhat vazby s Tureckem by ale podle ní EU neměla. „V komunikaci s Ankarou je nutné pokračovat, protože Turecko je pro EU velmi důležitý partner,“ dodala Sehnalová. „Pozastavení vstupních rozhovorů je namístě, protože Turecko v rámci čistek po pokusu o převrat kritéria pro jednání neplní,“ myslí si europoslanec Petr Ježek z politické skupiny liberálních demokratů (ALDE). „Zároveň budu doufat, že tento krok bude mít nakonec spíš pozitivní vliv na situaci v Turecku a vzájemné vztahy než naopak, jakkoli prezident Erdogan při pokeru s EU drží své karty u těla a je málo vypočitatelný,“ dodal.