Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Letošní volby budou zlomové, spousta voličů k nim ale vůbec nechce jít. Mají strany šanci to změnit?

Letošní volby budou zlomové, spousta voličů k nim ale vůbec nechce jít. Mají strany šanci to změnit?

Výsledek sněmovních voleb bude podle výzkumů ve velkém záležet na voličích, kteří se rozhodnou až na poslední chvíli, zda k volbám vůbec půjdou a komu hodí svůj hlas. Podle sociologů se čím dál významnější skupina rozhoduje třeba až týden před volbami. Strany přitom nemusí získat hlasy pouze tím, že přetáhnou voliče svým konkurentům, ale i tak, že přesvědčí své sympatizanty, aby k urnám vůbec přišli. V mobilizaci voličů ale mají politici stále rezervy. O konkrétní kroky se pokouší Piráti nebo TOP 09. Cílit na mladé ale může být zbytečná námaha.

„Strany dost podceňují to, že se jim procenta zvýší nejenom tím, že přetáhnou někomu voliče, ale i tím, že jejich potenciální sympatizanti přijdou k volbám. Já bych stranám doporučil, aby se v poslední fázi zaměřily na lidi, kteří jsou jim naklonění, a povzbudily je k tomu, aby přišli volit,“ řekl před časem v rozhovoru pro INFO.CZ ředitel Sociologického ústavu Akademie věd Tomáš Kostelecký.

Je pravdou, že z mnoha stran se ozývá výzva, že letošní volby budou přelomové a určí další směřování země. Podle expertů ale naráží na překážku, že jsou voliči politickými stranami znechuceni. „Problém je v tom, že kampaně se dělají podle mého názoru dosti neprofesionálně. Jsou spíše zaměřené na mobilizaci kmenových voličů. Jde o to jim připomenout, že jsou volby a že by k nim měli přijít,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ analytik Jan Červenka z Centra pro výzkum veřejného mínění.

„KDU-ČSL má jednu z největších členských základen a širokou síť podporovatelů, takže se naše kampaň přirozeně zaměřuje na mobilizaci voličů, kteří nám svůj hlas dávají tradičně,“ říká volební manažer lidovců Václav Pláteník. „Zkušenosti opakovaně ukazují, že se velká skupina voličů rozhoduje na poslední chvíli, proto naší kampaň tak plánujeme, abychom oslovili co nejvíce voličů v závěru kampaně,“ doplňuje.

TOP 09 chce podle svého mluvčího Jakuba Hnáta mobilizovat za pomoci několika kroků: „Pro TOP 09 je samozřejmostí intenzivní kontaktní kampaň, která aktuálně běží ve všech českých krajích. V jejím rámci oslovují kandidáti TOP 09 voliče na různých setkáních, která pro ně pořádáme. Právě tento týden jsme také představili naše předvolební spoty s politiky TOP 09 a Petrem Čtvrtníčkem, ve kterých se rovněž obracíme na voliče, aby se voleb zúčastnili a nenechali svůj hlas propadnout. Navíc jsme připravili netradiční knížku o volbách, kterou naši kandidáti rozdávají na setkáních s voliči a kterou budeme distribuovat do všech krajů“.

Konkrétní kroky podniká i Česká pirátská strana, která už začala pro občany vyřizovat voličské průkazy. Zažádat o něj mohou na vybraných místech v Praze, Brně i některých dalších městech. Lidé díky průkazu budou moct volit mimo místo trvalého pobytu. „V blízké budoucnosti spustíme kampaň na mobilizaci prvovoličů s podtitulem: Volím Piráty a valím na párty,“ říká pro INFO.CZ mluvčí strany Mikuláš Ferjenčík.

I přes podobné snahy aktuální průzkumy ukazují, že v Česku existuje výrazná skupina lidí, kteří buď k volbám vůbec nechtějí jít, nebo neví, komu hodit svůj hlas. Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění ze září ukazuje, že celých 30 procent občanů se nechce říjnových voleb zúčastnit a 9 procent zůstává nerozhodnuto.

Agentura se pak obrátila na všechny dotazované – vyjma těch, kteří uvedli, že k volbám rozhodně nepůjdou – s otázkou na stranické preference. Téměř 19 procent lidí uvedlo, že neví, kterou stranu bude volit.

„Část lidí neví, zda k volbám vůbec jít. Případně říkají, že spíše nepůjdou. To potom ani nevědí, kterou strany by volili, pokud by náhodou šli. Na ty těžko může někdo nějakým způsobem působit. S největší pravděpodobností, ať se stane cokoliv, tak k volbám nepřijdou,“ vysvětluje v rozhovoru pro INFO.CZ Červenka. Druhou skupinu tvoří lidé, kteří sice deklarují, že k volbám chtějí jít, ale nedokážou si ze seznamu stran vybrat, kterou by volili. „Je to věc, která se objevuje celkem pravidelně, akorát v letošních volbách je nárůst lidí s odpovědí „nevím“ výraznější než třeba v roce 2013,“ dodává analytik.

Podle politologa Miloše Gregora z Masarykovy univerzity ovšem ani není rolí politických stran, aby voliče vyzývali jít k volbám. „Je to pěkná myšlenka, ale politické strany tu od toho nejsou. Navíc myšlenka mobilizovat občany, kteří nechtějí jít volit, není úplně funkční. Pro politické strany by to znamenalo mnohem větší investici energie, kreativity a asi i financí, aby takové voliče přemluvili,“ vysvětluje Gregor s tím, že přesvědčit voliče, kteří se zúčastnit chtějí, jen nevědí koho volit, je snazší.

Lékem na nízkou volební účast by podle něj nemuselo být ani cílení na mladé. „Uvádí se, že mezi prvovoliči a voliči do 25 let je volební účast přibližně o 20 procent nižší než ve zbytku populace. To znamená, že mladí voliči skutečně k volbám spíše nechodí,“ říká politolog. Překážkou je i fakt, že mladší generace snadněji změní názor na poslední chvíli. „Může se stát, že jako politická strana budete s mladými voliči komunikovat a udržovat vztah celý rok. Budete mít pocit, že jste získali jejich přízeň, jenže pak někdo přijde týden před volbami s atraktivním videem nebo sloganem. A protože mladí ještě nemají tak pevně vybudovaný hodnotový systém, tak mohou změnit svou preferenci,“ upozorňuje Gregor.

Vše o parlamentních volbách 2017 čtěte zde

Videa, rozhovory a fotogalerie z volebních štábů sledujte na Blesk.cz

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek