Velké množství lidí v Česku si v současnosti stěžuje na dlouhotrvající dusivý kašel, který je trápí někdy i měsíce po prodělání nějakého respiračního onemocnění. Přitom ani detailní lékařské vyšetření často žádnou objektivní příčinu kašle neodhalí. Gabriela Krákorová – plicní lékařka, pedagožka a někdejší primářka Kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí ve Fakultní nemocnici Plzeň – popisuje v následujícím rozhovoru pravděpodobné příčiny této „záhady“ i možné způsoby léčby.
Všude ve svém okolí teď slyším stížnosti na takzvaný „věčný kašel“ – tedy na to, že se lidé dlouhé týdny až měsíce nemohou zbavit dusivého suchého kašle. Máte z lékařské praxe podobnou zkušenost? A pokud ano, co je příčinou?
To, o čem hovoříte, bych nenazvala „věčným kašlem“, protože to je trochu jiný problém. Já bych ten fenomén, o který vám jde, pojmenovala spíš déletrvající „postinfekční kašel“. Ale je pravda, že s příznaky tohoto typu kašle se nyní v ordinacích setkáváme častěji. Obvykle postinfekční kašel vymizí v průběhu několika týdnů – nejčastěji po třech až šesti, nejpozději za osm týdnů.
Existuje pro tuto obtíž nějaké objektivní vysvětlení?
Domnívám se, že to může souviset s infekcí COVID-19, která i teď ve vysoké míře koluje v populaci. Jde ale čistě o mou domněnku, a proto je třeba ji brát s rezervou. Určitou roli může hrát i dlouhodobý kašel po prodělaném černém kašli, neboť v dospělosti imunita proti této nemoci po očkování v dětství oslabuje. Tento fenomén pozorujeme již delší dobu. Samozřejmě mohou být příčinou postinfekčního kašle i další původci.
Jak se postinfekční kašel projevuje?
Častými epizodami dráždivého kašle. Pacient obvykle nic nevykašlává, nebo jen malé množství bělavého hlenu. Ale kašel je většinou obtěžující svou záchvatovostí a často i „divným“ zvukem. Dušnost ani bolest na hrudi není pro postinfekční kašel typická. Když ale provedeme klasické vyšetření pacienta, tedy klinické a laboratorní, i vyšetření zobrazovacími metodami, často nenacházíme žádný „klinický korelát“.
Čili pacient odchází z ordinace s tím, že je vlastně zdravý?
Pokud vyšetření nic neobjeví, neznamená to, že má lékař pocit, že pacientovi „nic není“. Pouze nenachází při základním vyšetření zásadní zjevné změny ani příčinu subjektivních obtíží. Není přítomna horečka, okysličení je normální, poslechový nález nad plícemi nevykazuje odchylky od normálu. Rentgenovým snímkem je vyloučen zápal plic a v laboratorním obraze nejsou známky akutního zánětu – nejsou zvýšené markery zánětlivé reakce, například CRP a leukocyty.
Proč tedy pacient pořád tak dlouho kašle?
Příčina tohoto stavu není úplně jasná – ale předpokládá se, že dochází k poruše kontinuity, tedy celistvosti povrchu dýchacích cest. A tím jsou rovněž postižené řasinky, vlásky na povrchu, které fungují jako „výtah na hlen“. Hlen se vždy přirozeně v určité malé míře v dýchacích cestách tvoří a funguje jako jejich ochrana.
Řasinky se míhají jedním směrem a vytvářejí „vlnu“, podobnou jakou vídáme třeba mezi diváky na stadionech. Tato vlna pak posouvá hlen nahoru, aby mohl být následně vykašlán ústy ven. Pokud ale tento „hlenový výtah“ nefunguje, hlen se hromadí v jednom místě a způsobuje dráždění ke kašli.
MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.
Plicní lékařka z Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice v Plzni, specializující se na plicní nádory. Je členkou Iniciativy Sníh, která sdružuje na sedm tisíc lékařských expertů po celém světě, spolupracujících mimo jiné na zmírnění dopadů covidové pandemie.
A to je jediná příčina?
Zdaleka ne. Na postinfekčním kašli se podílejí i další mechanismy. Přestože už není v dýchacích cestách přítomen původce zánětu – virus nebo bakterie – a nemocný tak nikoho nenakazí, probíhají nadále ve sliznicích zánětlivé změny a jejich následky. Přetrvává také zvýšená dráždivost receptorů pro kašel a v neposlední řadě i zvýšená odpovídavost průdušek na zevní podněty, tzv. hyperreaktivita průdušek, podobně jako u pacientů s astmatem. Všechny tyto změny se ale postupem času upravují do normálu a vymizí.
Jak se postinfekční kašel léčí? Znám kolem sebe řadu lidí, kteří jsou opravdu zoufalí z toho, že se dlouhotrvajícího kašle nemohou zbavit…
Hlavní zásadou léčby suchého dráždivého kašle je tlumit, tlumit, tlumit... tzn. užívat tlumivé léky proti kašli, antitusika. Ta mohou být nekodeinového, nebo kodeinového typu. Do první skupiny patří například Stoptussin. Osobně ho ráda doporučuji, protože má dvě složky – butamirát proti kašli a celkově tlumivý guaifenesin. Je nutné ho podávat v dostatečné dávce, dle váhy pacienta.
Ale není třeba se obávat ani kodeinových typů, pokud je budeme používat krátkodobě, když nejvíc „hoří“. Tím minimalizujeme riziko vzniku závislosti a po zvládnutí nejakutnější fáze se můžeme uchýlit k nekodeinovým antitusikům.
A co domácí samoléčba?
Je důležité si uvědomit, že si někdy samoléčbou můžeme uškodit. Volně dostupné léky, které usnadňují vykašlávání tím, že dráždí sliznici dýchacích cest a způsobují zkapalnění hlenu, vám nejenže nepomohou, ale mohou i v léčbě suchého kašle škodit. To znamená, že není dobré užívat např. léky s ambroxolem jako Ambrobene, Mucosolvan a podobné, které jsou určeny pro léčbu vlhkého kašle.
Při dlouhotrvajícím kašli lidé často sahají po různých druzích plicních čajů. To je dobrá volba?
V těchto případech se nedoporučují ani tzv. „plicní čaje“, například Pulmoran. Protože i ty fungují na principu dráždění sliznice dýchacích cest přírodními látkami saponiny, což je sice pozitivní a působí léčebně při zahlenění, ale v případě suchého kašle nikoli.
Při léčbě čistě suchého kašle většinou nepomohou ani léky typu acetylcysteinu (ACC, NAC) nebo erdosteinu (Erdomed). Jakkoliv mají tyto léky i příznivé protizánětlivé účinky, působí proti volným kyslíkovým radikálům a plní tak funkci „košťat na plíce“, suchý kašel tlumit nedokážou.
Dnes jsou velmi populární různé ověřené i neověřené metody „posilování imunity“. Existuje nějaká prevence proti tomu, aby člověk trpěl kašlem jen během respiračního onemocnění, a nikoli celé měsíce či týdny?
Na to neexistuje jednoduchá odpověď. Primárně je nutné bránit se infekcím jako takovým. Proti „long“ COVIDU-19 a těžkému průběhu COVIDU-19 nás může ochránit očkování. Stejně tak se můžeme očkováním účinně chránit i před chřipkovými onemocněními.
Další možností obrany proti respiračním infekcím je prevence prochlazení na straně jedné, a otužování, fyzická aktivita a dostatek spánku na straně druhé, k tomu pestrá strava bohatá na vitamíny. Chránit se můžeme také nošením respirátorů v dopravních prostředcích, nákupních střediscích atp. v době kulminace plicních infektů.
Při jakých příznacích kašle či po jaké době jeho trvání už je podle vás nutné vyhledat lékaře?
Pokud se kašel vyskytuje dlouhodobě, déle než 2 měsíce, anebo opakovaně během roku, pak je namístě vyšetření plicním specialistou – pneumologem. To se už dostáváme k problému, který vy nazýváte „věčný kašel“.
Může se za tím skrývat například průduškové astma, porucha imunity, reflux nebo jiná, více či méně závažná onemocnění plic nebo průdušek, které ovšem odhalí až zkušený specialista. Nejsou ovšem úplnou výjimkou stavy, kdy se skutečná příčina chronického kašle zjistí až za řadu let.
