Ruská invaze na Ukrajinu se stala výrazným motivem kampaně před prezidentskými volbami ve Francii. Do prvního kola hlasování zbývá něco málo přes měsíc. Konflikt na Ukrajině hraje do karet především současnému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který má možnost ukázat se jako schopný evropský lídr hledající mírové řešení. Ostatním kandidátům invaze naopak zkomplikovala úsilí o zvolení a jejich volební kampaně odsunula na vedlejší kolej.
V pondělí úřady oznámily konečný počet kandidátů, kteří splnili všechny podmínky pro účast ve volbách. Tou nejsložitější bylo i letos získání 500 podpisů od francouzských politiků (více jsem o tom psal zde). O tom, že to nebyla nijak triviální záležitost, svědčí fakt, že i přední kandidáti jako Mélenchon, Le Penová či Zemmour ji dokázali splnit až na poslední chvíli. Se sběrem podpisů jim pomohli ostatní kandidáti, kteří si byli vědomi, že neúčast zmíněných „těžkých vah“ kvůli tomuto byrokratickému pravidlu by značně narušila průběh voleb.
Jedinou významnější kandidátkou, která tuto podmínku nedokázala splnit, je bývalá ministryně spravedlnosti a vítězka levicových primárek Christiane Taubira. Do voleb nejde především proto, že její bývalá strana Parti radical de gauche (Levicová radikální strana) ji odmítla podpořit, a to na nátlak konkurenční socialistické kandidátky Anne Hidalgo.
Konečný počet kandidátů, kteří budou usilovat o křeslo v Elysejském paláci, je tedy 12 – čtyři ženy a osm mužů. Kandidáti reprezentují celé politické spektrum od antikapitalistů přes komunisty, socialisty, střed, pravici až ke krajní pravici. Největším favoritem voleb zůstává současný prezident Emmanuel Macron, který má aktuálně podle průzkumů zhruba 30% podporu voličů.
Obtížná kampaň
Kandidáti se musejí vypořádávat s neobvyklou kampaní. Její začátek byl silně ovlivněn pandemií koronaviru, a když už se zdálo, že pandemie je na ústupu a vše se vrátí k normálu, prostor zcela ovládla ruská invaze. Ta se, stejně jako jinde v Evropě, stala zprávou číslo jedna a kandidáti kvůli ní museli narychlo měnit své plány a strategie.
Například volební mítink starostky Paříže a kandidátky za Socialistickou stranu Anne Hidalgo, který se konal 26. února, se změnil na akci na podporu Ukrajiny. K podobnému kroku se uchýlil i levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon, který své politické setkání minulou neděli změnil na „mítink pro mír“.
