Americké milice se bojí Clintonové. Nevylučují pochod na Washington

1080p720p480p360p240p

Mají maskáče, cvičí střelbu a boj muže proti muži. Členové dobrovolné milice v americkém státu Georgia podobně jako další podobná uskupení po celé zemi podle agentury Reuters nechtějí nic nechat náhodě. Třeba pro případ, že by se při nadcházející volbě amerického prezidenta „podvádělo“ a v zemi zavládly nepokoje. 

Podporují přitom republikánského kandidáta Donalda Trumpa, jehož jméno zní při výcviku i během sborových pokřiků. „Kolik lidí tady volí Trumpa?“ zeptá se hlasitě Chris Hill, který má v milici přezdívku Bloodagent. Odpovědí je mu sborové „hurá“ asi tuctu spolubojovníků.

Členové milicí tvrdí, že z jejich hlavní první výstřel nevyjde. Jedním dechem ale dodávají, že v žádném případě nehodlají nechat zbraně doma.  

Trump si je získal sliby, že ze země vykáže ilegální imigranty a zakáže vstup do Spojených států muslimům. Republikánský kandidát zároveň opakovaně prohlásil, že volby můžou být zmanipulované a že nemusí respektovat výsledek, pokud nevyhraje. Nejméně jedna paravojenská skupina, říká si Oath Keepers, pak vyzvala své členy, aby si ve volebních místnostech všímali známek případných podvodů. Právě Oath Keepers už v minulosti poslali své členy hlídkovat do Fergusonu v Missouri během rasových nepokojů.

Jednotlivé milice fungují samostatně, zastřešuje je ale celonárodní hnutí, jež nabádá své členy k obraně práv jednotlivců před federální vládou. Ta z Georgie si říká „Tříprocentní bezpečnostní síla“ – podle toho, že během americké války za nezávislost se zbraně nechopila víc než tři procenta tehdejší americké populace.

Výcvik začali u táborového ohně. Pak se střídali při střelbě z automatických zbraní na improvizované střelnici. Když jeden z ozbrojenců kulovnicí sestřelil strom, vyvolalo to všeobecné veselí. Hill mezitím přemítal o možném pochodu na Washington, pokud by ve volbách zvítězila Hillary Clintonová. Říká, že jeho ozbrojenci pochod nepovedou, chtějí ale bránit případné demonstranty.

Milice v USA
Ozbrojené paravojenské skupiny se poprvé ve Spojených státech výrazně projevily na začátku 90. let minulého století. V roce 1995 jejich sympatizant Timothy McVeigh vyhodil do povětří federální budovu v Oklahoma City a zabil přitom 168 lidí. Počet milicí poté klesl, během vlády prezidenta Baracka Obamy se ale zase začal zvyšovat. Důvodem byly obavy, že demokratický šéf Bílého domu omezí právo vlastnit zbraně a omezí pravomoci lokálních samospráv.

„Je to poslední šance zachránit Ameriku před koncem,“ podotkl Hill. „Překvapuje mě, že jsem dokázal přežít osm let Obamy, aniž bych se zbláznil. Hillary ale bude totéž v modrém,“ dodal.

Podle výzkumníka Ryana Lenze z organizace Southern Poverty Law Center lze obecne říct, že Trumpova kandidatura dodala extrémním skupinám ve Spojených státech odvahu mluvit otevřeně o možných střetech s úřady. „Před kampaní se tyto myšlenky objevovaly na okraji americké politické scény. Teď jsou legitimizované,“ uvedl.

O násilí se tak mluví i u prominentních stoupenců republikánského kandidáta. Illinoiský politik Joe Walsh nedávno prohlásil, že pokud Trump prohraje, „sáhne po své mušketě“.  Konzervativní komentátor Wayne Root zase na Trumpově předvolebním shromáždění fantazíroval o smrti Hillary Trumpové.

"Překvapuje mě, že jsem dokázal přežít osm let Obamy, aniž by se zbláznil."
člen milicí Chris Hill

Aktivita milic v uplynulých letech setrvale rostla. S federálními úřady se několikrát střetly hlavně na západě země kvůli právu na užívání státní půdy. Washington se přitom obává dalších střetů poté, co porota nedávno osvobodila několik ozbrojenců, kteří byli obžalování za obsazení federální rezervace v Oregonu.