Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jednání o brexitu kvůli rozkolu uvnitř Británie stojí. Riziko nedohody s EU stále visí ve vzduchu

Jednání o brexitu kvůli rozkolu uvnitř Británie stojí. Riziko nedohody s EU stále visí ve vzduchu

Finanční vyrovnání, práva občanů Evropské unie ve Velké Británii a otázka hraničního režimu mezi Irskem a Spojeným královstvím jsou tři klíčová témata první fáze jednání o takzvaném brexitu. K zahájení druhé fáze má dojít po summitu lídrů EU, které je naplánováno na příští čtvrtek a pátek. Na třetím bodě – tedy na otázce spojené se severoirskou hranicí – se však jednání tento týden zasekla. Londýn tak od Evropské komise dostal ultimátum, aby do neděle představil vlastní vizi řešení problému. Zainteresovaných stran je ale v rámci Británie několik a každá prosazuje něco jiného, shodnout se na jednotné pozici je proto pro odcházející zemi extrémně složité. Současné zadrhnutí rozhovorů tak ukazuje, že jednání o brexitu jsou nesmírně komplikovaná a stále ve vzduchu visí riziko, že se Brusel s Londýnem nakonec nemusí na podmínkách rozvodu dohodnout.

Zatímco doposud probíhal hlavní boj hlavně mezi Bruselem a Londýnem, tentokrát nastal rozkol v rámci Británie samotné. Jablkem sváru se stalo nastavení budoucího režimu pro pohyb zboží na hranici mezi Severním Irskem, které je součástí Velké Británie, a Irskem, které je členem Evropské unie.

Ve hře je plán vytvořit pro Severní Irsko zvláštní režim, kdy by de facto zůstalo členem celní unie a jednotného trhu EU. Na tento scénář zpočátku nechtěla přistoupit ani Konzervativní strana premiérky Theresy Mayové. V posledním týdnu se však začalo proslýchat, že by pro zajištění hladkého jednání s Bruselem byla ochotná na zvláštní režim přistoupit. To je však nepřekonatelná překážka pro severoirskou Demokratickou unionistickou stranu (DUP), která spolu s konzervativci tvoří křehkou vládní většinu.

„Jednání se v podstatě zasekla na aktuálním výsledku voleb v Británii, protože současná vláda konzervativní Theresy Mayové spoléhá na hlasy irských unionistů, díky kterým má její menšinová vláda většinu v parlamentu. Postoj irských unionistů se dal přepokládat dopředu. Evropská média to berou jako překvapení, stačilo by ale, aby si přečetly dlouhodobý program irských unionistů a to překvapení by nebylo na místě,“ řekl pro INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky a odborník na vztah Evropské unie s anglofonními zeměmi Kryštof Kruliš.

720p 480p 360p 240p
brexit

Dominantním zájmem irských unionistů totiž je, aby Severní Irsko zůstalo součástí Spojeného království. Jakýmkoliv odstředivým tendencím Severního Irska směrem od Londýna se tak unionisté snaží vehementně bránit. „Unionisté reprezentují tu část severoirských obyvatel, která si nedokáže představit, že by se Severní Irsko spojilo s Irskem a chce zachovat ten stávající status v rámci Velké Británie,“ popisuje Kruliš důvod obav unionistů.

Když se tedy unionisté tento týden doslechli o tom, že by Mayová byla ochotná na zvláštní režim Severního Irska přistoupit, začali bít na poplach. „Theresa Mayová v posledních dnech vyslala Evropské unii signál, že bude souhlasit, aby Severní Irsko mělo zvláštní režim, a do určité míry by tak mohlo zůstat členem celní unie a vnitřního trhu. To byl krok, který po ní dlouho chce irská vláda v Dublinu – dala si to také jako podmínku, jak by se dala pevná hranice vyřešit. Samozřejmě se to nakonec proslechlo a irská unionistická strana se tvrdě ozvala, že s tím nesouhlasí,“ říká analytik AMO s tím.

Zavedení zvláštního režimu by podpořil i Brusel. „Unie samozřejmě slyší na to, co říká Dublin a ten hlásí, že by Severní Irsko mělo být součástí vnitřního trhu a celní unie,“ vysvětluje odborník na vztah Evropské unie s anglofonními zeměmi. Brusel tak v tomto ohledu ukazuje vstřícný postoj, jinak ale Británii nechává v problému vykoupat. „Unie to dělá šalamounsky a říká, ať si to Británie vyřeší sama. To je takový ten bruselský postoj: Britové, máte svůj brexit, tak si tu složitou otázku koukejte řešit sami,“ říká Kruliš.

Jednání mezi EU a Británií mohou ztroskotat

Přestože se unionisté snaží zvláštnímu režimu všemožně bránit, tato možnost se prozatím jeví jako jediné řešení, které by Severní Irsko mohlo zbavit budoucích nepříjemností. „Jde o to, že Severní Irsko je v současné době silně provázané se zbytkem Británie a většina obchodu směřuje právě sem. Ale vzhledem k tomu, že Irsko a Severní Irsko bylo součástí vnitřního trhu a řada těch obchodních toků jde i přes irské přístavy, by vytvoření té pevné bariéry a zavedení kontrol na hranici mohlo být pro Severní Irsko ekonomicky nevýhodné,“ vysvětluje Kruliš.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky zároveň poukazuje na to, že v otázce severoirské hranice nejde o volný pohyb osob, ale primárně o přechod zboží. Irští občané totiž vždy mohli bez problémů jezdit do Británie, pracovat tam a chodit do britských škol a na tom se ani po vystoupení Británie nic měnit nebude.

„Volný pohyb osob v důsledku administrativní praxe mezi Británií a Irskem vždycky fungoval a dá se předpokládat, že bude fungovat i po odchodu Británie z EU. Ta tvrdá hranice se ale musí zvednout kvůli kontrolám zboží. To znamená, že problém není to, že by na severoirské hranici měly stát davy lidí, aby se každému zkontroloval pas. Jde tam opravdu o to, aby nebyly nekontrolovatelné pohyby zboží, když jedna země je v celní unii i vnitřním trhu a druhá ne,“ říká s tím, že tím pádem se musí kontrolovat výběr cla a splnění dalších požadavků.

Nastavení budoucího režimu na severoirské hranici tak pro britskou vládu prozatím zůstává oříškem. Vyřešit ho však musí do neděle – dnes to do Londýna vzkázal mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas. Díky tomu bude možné uzavřít první fázi jednání, která odstartovala už v polovině letošního června. Finální konec rozhovorů se přitom musí stihnout do března roku 2019, kdy má Británie z evropské osmadvacítky oficiálně vystoupit. Nad úspěšným závěrem však stále visí otazníky.  

„Vzhledem k tomu, že je na to omezený čas a je tendence to domluvit v rámci dvouleté lhůty, se ta jednání spíše vlečou, a to k nelibosti EU i Británie,“ tvrdí Kruliš. Dosavadní jednání tak ukazují, že rozplétání vztahů, na kterých Londýn s Bruselem pracoval víc než 40 let, není nic snadného.

„Je to extrémně náročný úkol, který zatím nikdo nedělal. I když z obou stran dochází k ústupkům, ta složitost problému je tak velká, že v jakékoliv části jednání hrozí, že rozhovory mezi Bruselem a Londýnem ztroskotají a skončí nedohodou. To riziko vyloučit nelze, ale je otázkou, do jaké míry to není vyjednávací taktika používaná oběma stranami,“ uzavírá odborník s tím, že konec v podobě nedohody je „ta nejhorší varianta ze všech“ a Británie s unií se budou snažit jí za každou cenu předejít. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek