Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Lidé na Krymu zažili srážku s realitou, říká ukrajinská novinářka pro INFO.CZ

Lidé na Krymu zažili srážku s realitou, říká ukrajinská novinářka pro INFO.CZ

Od ruské anexe Krymu uběhlo už několik let. „Někteří lidé, kteří podporovali anexi, jsou zklamaní, protože očekávali víc peněz. A k tomu nedošlo,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ ukrajinská novinářka a lidskoprávní aktivistka Tetiana Pechonchyková. Proč propukají nové boje na východní Ukrajině? A „zamrzne“ tamní konflikt? Nebo už se to stalo?

Jak dnes vypadá běžný život na Krymu?

Záleží to na tom, kdo jste. Pokud jste obránce lidských práv nebo nezávislý novinář, tak je pro vás téměř nemožné na Krymu působit. Pro malé podnikatelé také může být velmi těžké v tamních podmínkách podnikat. Ale pokud pracujete pro vládu nebo armádu, může být váš život dobrý.

Mění se s časem názor obyvatel poloostrova na anexi?

Je velmi těžké měřit veřejné mínění na okupovaném území. Nemohu říct, že X procent bylo spokojeno s anexí a nyní už Y procent není. Pro jakoukoliv společnost je těžké provést výzkum na takovém území i z hlediska metodologie. Pokud na Krymu řeknete, že poloostrov je součástí Ukrajiny, může to vést až k uvěznění. To je sice mezinárodně uznaný fakt, ale Rusko ho považuje za separatismus. Nyní na Krymu probíhá proces s novinářem jménem Mykola Semena, který pracuje pro Rádio Svobodná Evropa. Napsal, že Krym je součástí Ukrajiny. Takže když se ptáte lidí, nedostanete otevřenou odpověď. Panuje obecná atmosféra strachu. Během tří let potlačilo Rusko jakýkoliv odlišný názor.

Co lidé, kteří opustili Krym a můžou se vyjadřovat svobodně?

Co obecně vnímáme, je to, že někteří lidé, kteří podporovali anexi, jsou zklamaní, protože očekávali víc peněz. A k tomu nedošlo. Je pravda, že třeba úředníci nebo lidé z armády získali větší platy, vzrostly penze. Ale tento nárůst byl jen během prvního roku a pak poklesl. Na druhou stranu vzrostly ceny. Takže lidi narazili na realitu. Malí podnikatelé ale měli problém od začátku. Viděli jsme několik vln vnitřně přesídlených lidí. První byli ti, kteří nesouhlasili s okupací: novináři, aktivisti, obránci lidských práv. Pak následovali ti, kteří nemohli podnikat, a museli se tak přestěhovat jinam v rámci Ukrajiny.

Jaká je situace menšiny, která už dříve zažila ruský nátlak – krymských Tatarů?

Jsou jednou ze skupin, která trpí okupací nejvíc. Bylo proti nim zahájeno mnoho politicky motivovaných případů. Někteří z jejich představitelů mají zákaz cestování. Téměř všechna tatarská média, která na poloostrově fungovala, byla zavřena, nebo se musela přesunout jinam na Ukrajinu.

Jak těžké je pro Ukrajince jet na Krym? Vy osobně tam můžete vůbec jet?

Každý ukrajinský občan může na Krym cestovat. Já osobně bych tam ale nejela z bezpečnostních důvodů. Naše organizace dokumentuje porušování lidských práv na Krymu. Zprávy předáváme mezinárodním organizacím, slouží jako důkaz u soudů. Loni jsem mluvila před Bezpečnostní radou OSN v New Yorku. Ruské bezpečnostní služby mě mají na mušce. Neriskovala bych tam sama jet.

V posledních měsících se velmi vzrušeně mluví o takzvaných fake news a dezinformačních kampaních. Právě oblast východní Ukrajiny nebo Krymu je cílem mnoha nepravdivých zpráv. Šíří se i v Česku...

Rusko udělalo vše pro to, aby byly ukrajinské televizní kanály a noviny na Krymu potlačeny. Ukrajinská televize je odstřižena, můžete ji chytit pouze na satelit. Dokonce i na internetu Rusko blokuje média, která se přesunula do jiných částí země a pokračují v práci. Pokud se chcete dozvědět jiný názor, musíte umět používat internet celkem sofistikovaně. Co se týče Donbasu, tam je situace, co se týče bezpečnosti, ještě mnohem horší. Z části ovládané separatisty nelze téměř vůbec pracovat. Šíří se pak mnoho propagandy a falešných zpráv o tamní situaci. Ukrajina zablokovala ruské kanály, které šíří propagandu a nenávist.

 

720p 480p 360p 240p
Eskalace násilí na Ukrajině

Na Donbasu před nějakým časem opět propukly boje. Na obou stranách byli mrtví. Jaká je současná situace?

Jsme v situaci, kdy dohoda z Minsku nefunguje, ale stále předstíráme, že ji následujeme. Myslím, že Rusko nechce region financovat, takže se snaží zatlačit Ukrajinu do plnění její částí povinností. Opravdu vidíme tendence učinit z toho zamrzlý konflikt. Separatističtí lídři nedávno oznámili, že chtějí mít vlastní kontrolu nad tamními továrnami. Rusko řeklo, že bude uznávat pasy vydané separatistickými autoritami. To je podle mě signál toho, že konflikt by mohl zamrznout. Je pravda, že propukají boje. Ve srovnání s loňským rokem je patrná jejich eskalace.

Kromě ruských vojáků po boku separatistů se mluví také o krajně pravicových milicích operujících vedle ukrajinské armády.

To byl problém především krátce po revoluci, kdy konflikt vypukl a ukrajinská armáda byla velmi slabá kvůli zkorumpovanému vedení z předešlých let. Lidé, kteří chtěli bránit svou zem a nechtěli, aby se separatisté posunuli dále ke Kyjevu, zformovali dobrovolné jednotky. Ale pokud vím, tak téměř všechny jsou dnes začleněny do regulérní armády. Zlepšila se i situace vojáků. Mají lepší zbraně i další vybavení, zvedl se jim plat. I když tu existuje samozřejmě velký prostor pro zlepšení.

Kdo je Tetiana Pechonchyková?
Známá ukrajinská novinářka a lidskoprávní aktivistka, spoluzakladatelka Krymské polní mise mapující porušování lidských práv na anektovaném Krymu. Získala mezinárodní cenu TOYP pro výjimečné mladé lidi v kategorii Mír a lidská práva. Vede Informační centrum pro lidská práva v Kyjevě. Do Prahy přijela na festival filmů s lidskoprávní tématikou Jeden svět.

Reportéři z Washington Post popsali případ členů krajně pravicového Pravého sektoru.

Je to jedna z posledních skupin, které nebyly ochotny se začlenit do regulérní armády. Objevuje se u nich porušování práva. Tento problém stále není dořešený.

Nemůže to ale právě nahrávat ruské straně, která mluví o banderovcích a ukrajinských nacionalistech?

To je mýtus vykonstruovaný ruskou propagandou. Pozornost spojená s Pravým sektorem v ruských médiích je mnohem větší než ten reálný problém. Lídr Pravého sektoru, kterého v ruských médiích rádi zobrazují, během prezidentských voleb získal méně než jedno procentu hlasů.

Co podle vás pro konflikt znamená nástup Donalda Trumpa na post amerického prezidenta?

Rétorika prezidenta Trumpa si velmi odporuje. Na jednu stranu mluví o tom, že je připraven zrušit ruské sankce, na druhou, že byl Obama slabý a dopustil tak situaci na Ukrajině. Musíme sledovat Trumpovy reálné kroky, ne proklamace. Doufám, že politika USA se nezmění a bude pokračovat v obhajování ukrajinské teritoriální integrity.

Jak důležitým partnerem je pro Ukrajinu Česko?

Uvnitř Evropské unie vidíme mnoho dezintegračních snah. To není dobré. Rusku prospívá, když Evropa není silná. Pro nás je velmi důležité, aby byla česká veřejnost informovaná o situaci na Ukrajině a Krymu. Chceme, abyste více rozuměli tomu, co se na Ukrajině děje.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek