Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Musíte se začít snažit.“ OECD kritizuje evropské země, že nezvládají zaměstnávat migranty

„Musíte se začít snažit.“ OECD kritizuje evropské země, že nezvládají zaměstnávat migranty

Evropa se v posledních dvou letech potýkala s příchodem velkého počtu nových migrantů, nezvládá je ale integrovat a dostat na pracovní trh. Rozdíl mezi nezaměstnaností místních obyvatel a cizinců se tak na evropském kontinentu zvyšuje rychleji, než na kterémkoliv jiném kontinentu. Ukazuje to nová zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), podle které evropské země promrhávají příležitost posílit ekonomiku tím, že díky přestěhovalcům vyplní prázdná místa na pracovním trhu. 

„Každý druhý přistěhovalec je buď neaktivní, nezaměstnaný nebo překvalifikovaný. Takže si vedeme opravdu špatně,“ říká Spencer Wilson – mluvčí OECD, která sdružuje 35 demokratických a ekonomicky rozvinutých zemí světa. „Je to velice vážné, protože země mezi sebou soutěží, aby získali vysoce kvalifikované pracovníky, ale nevyužívají ty, které mají,“ dodává.

Mezi migranty je totiž víc než čtvrtina těch, kteří mají vysokoškolské vzdělání, ve 47 procentech případů však byli v loňském roce zaměstnáni na pracovních pozicích, kde plnili jen rutinní úkoly. Tento poměr se podle OECD navíc neustále zvyšuje, a státy tak nedokáží dostatečně využít migračního potenciálu.

Podle nově zveřejněné zprávy jsou navíc migranti ochotnější pracovat na pozicích, pro které jsou překvalifikovaní. V Itálii se pravděpodobnost, že bude migrant pracovat na místě, kde dosažené vzdělání ani nevyužije, pohybuje dokonce kolem 40 procent. V drtivé většině ostatních zemí se tato míra pohybuje kolem 10 procent a ve Spojených státech nedosahuje ani pěti procent.

720p 480p 360p 240p
Dětští uprchlíci

Podle Wilsona je však nejvyšší čas, aby migranti vstoupili na pracovní trh co nejrychleji, jinak nemají šanci si na sebe vydělat. „Lidé najdou málo kvalifikovaná pracovní místa poměrně snadno, například v zemědělství nebo stavebnictví, ale vstoupit do vysoce kvalifikované části pracovního trhu je velmi obtížné,“ říká Wilson. Vzdělání a zkušenosti, které migrant získal v domovské zemi, totiž v hostitelském státě bývají nedoceněné.

Dalšími faktory, kvůli kterým se nedaří vysoce kvalifikované přistěhovalce zaměstnávat, jsou nedostatečné jazykové schopnosti, legislativní překážky nebo diskriminace. „Imigranti musí do potenciálního zaměstnání posílat dvakrát tolik životopisů než rodilí obyvatelé,“ říká Wilson. „V mnoha případech to je to prostě předsudek – domněnka, že je úroveň dovedností nižší nebo že odvedená práce nebude uspokojivá,“ dodává mluvčí OECD s tím, že je určitá míra diskriminace na pracovním trhu vidět v každé zemi a nezáleží na tom, zda jde o zemi, která je běžencům otevřená.

OECD ve zprávě upozorňuje, že zatímco se průměrná míra nezaměstnanosti místních obyvatel v roce 2016 pohybovala kolem 14,1 procenta, u migrantů to bylo o šest procentních bodů víc. V roce 2008, kdy vypukla globální finanční krize, přitom rozdíl činil pouhá tři procenta.

Největší rozdíly v poměru zaměstnanosti místních obyvatel a přistěhovalců jsou ve Francii, Finsku, Rakousku, Švédsku, Norsku a Nizozemsku, kde si migranti nemohou najít práci.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek