Obama jako symbol nenaplněných nadějí. Co změnil první černošský prezident pro Afroameričany?

Radka Zítková

„Tohle je jako 11. září – den, kdy si prostě budete pamatovat, kde jste byli,“ říkal mně a dalším zhruba 20 studentům v kanadské Ottawě už dopředu profesor politické žurnalistiky Allan Thompson. Za hranicemi ani ne sto kilometrů od nás se podle něj měnila nejen americká, ale i světová historie. Poprvé jsme měli zrušenou přednášku, poprvé nikdo neměřil, jak dlouho nám trvá napsat reportáž. Byl 20. leden 2009. Barack Obama jako první Afroameričan skládal prezidentský slib a v našem mikrosvětě v tu chvíli nebylo nic důležitějšího.

Můj liberální profesor toho od Obamy očekával hodně. Věřil, že na jeho zvolení se ve spojení s rasovou nerovností Spojených států bude vzpomínat podobně jako na sen Martina Luthera Kinga. A to i přesto, že v inauguračním projevu tehdy na toto téma příliš slov nepadlo. Obama mluvil hlavně o ničivé hospodářské krizi, krachu hypoték, hrozbě terorismu. K černošské menšině se vyjádřil jen jednou, a to když připomínal hodnoty a povinnosti každého Američana. „Tohle je význam naší svobody a víry, tohle je důvod, proč se muži a ženy každé barvy pleti a každé víry můžou přidat k těmto oslavám. A důvod, proč muž, jehož otce mohla ani ne před 60 lety místní restaurace odmítnout obsloužit, teď může před vámi skládat tento svatý slib.“

Obamova popularita je nejvyšší od roku 2009, Trumpovi voliči svých hlasů začínají litovat

sinfin.digital