Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko-americké vztahy v posledních letech citelně ochladly. Změní něco schůzka Trumpa s Putinem?

Rusko-americké vztahy v posledních letech citelně ochladly. Změní něco schůzka Trumpa s Putinem?

Americký prezident Donald Trump se vůbec poprvé od nástupu do úřadu sejde se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka by se měla odehrát během summitu skupiny G20, který začíná 7. července v Hamburku. Celý svět s napětím očekává, co ze setkání dvou vrcholných světových státníků vzejde. O čem by se Trump mohl s Putinem bavit? A předznamená jejich schůzka oteplení americko-ruských vztahů, které se v posledních letech ocitly na bodu mrazu? 

Do vzájemných vztahů Ruska a Spojených států v současné době nejvíce zasahují tři témata, která by mohla během schůzky Trumpa s Putinem přijít na přetřes. Očekává se, že ruský prezident nadnese možnost zmírnění či zrušení protiruských sankcí, kterým jeho země čelí kvůli situaci na Ukrajině. Vladimir Putin sankce den před zahájením summitu G20 označil za skrytý protekcionismus.

Dalším velkým tématem by mohla být válka v Sýrii, v níž se vojensky angažují Spojené státy i Rusko. V pohledu na řešení válečného konfliktu se však obě země rozcházejí, stejně jako v hodnocení některých tragických událostí, k nimž v Sýrii došlo. Schůzka vrcholných představitelů by v tomto případě mohla přinést průlom. Třetím velkým tématem, které zasahuje do americko-ruských vztahů je vyšetřování kauzy údajných ruských zásahů do kampaně před loňskými americkými prezidentskými volbami. I o tom by se mohli Trump s Putinem bavit.

720p 360p
O co jde v Kataru?

Rusko-americké vztahy doznaly v posledních letech citelného ochlazení. Trumpův předchůdce Barack Obama sice nejprve charakterizoval „nový počátek“ americko-ruských vztahů, který vyústil v podpis odzbrojovací smlouvy prezidenty Obamou a Dmitrijem Medveděvem v dubnu 2010 v Praze.

S přitvrzováním ruských poměrů po návratu Vladimira Putina do Kremlu ale vzájemné vztahy ochládaly. K prudkému zhoršení došlo před třemi roky, po ruské anexi Krymu a vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny, po kterém západní země a USA uvalily na Rusko sankce. Napětí vyvrcholilo v prosinci minulého roku, kdy USA v odvetě za údajné ruské hackerské útoky, které se týkaly e-mailů Demokratické strany a její kandidátky Hillary Clintonové, vypověděly 35 ruských diplomatů.

Údajnou roli Ruska v loňských prezidentských volbách nyní vyšetřují Kongres, FBI i zvláštní vyšetřovatel. Jádrem kauzy je možná spolupráce mezi Ruskem a zástupci Trumpovy předvolební kampaně s cílem ovlivnit volby v neprospěch Clintonové. Klíčovými postavami v kauze jsou bývalý šéf FBI James Comey, kterého Trump v květnu nečekaně odvolal, a dnes již bývalý hlavní bezpečnostní poradce Bílého domu Michael Flynn, jehož styky s ruským velvyslanectvím prověřuje FBI. Comey před svým odvoláním v Kongresu společně se šéfem Národní agentury pro bezpečnost (NSA) řekl, že se Rusové snažili poškodit Clintonovou a pomoci Trumpovi; jeho odvolání bylo podle médií i Comeyho motivováno Trumpovým odporem k vyšetřování případu.

Trump po nástupu do úřadu prezidenta letos v lednu dal najevo respekt k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a projevil přání zlepšit vztahy. „Putinova přízeň není chyba, ale bonus,“ řekl například. Naznačil také, že by mohl zrušit sankce uvalené na Rusko předchozí vládou Baracka Obamy, pokud by Rusové pomohli USA v boji proti terorismu. Americký Senát v červnu sice naopak sankce rozšířil, ve Sněmovně však není podpora pro návrh jednoznačná a v době před jednáním Trumpa s Putinem je toto téma velmi citlivé a osud nových sankcí nejistý.

Také Putin se několikrát vyslovil pro normalizaci vztahů. „Během několika předchozích let byl prakticky zničen základ spolupráce budovaný během předchozích desetiletí a naše dvoustranné vztahy se ocitly v nejnižším bodu od dob studené války. Jsem přesvědčen, že normalizace bilaterálních vztahů odpovídá zájmům obou zemí,“ řekl nedávno. Moskva přičítá veškerou vinu za zhoršení vztahů vládě předchozího prezidenta Baracka Obamy.

Rusko a USA nyní rozděluje postoj k dubnovému chemickému útoku na syrské město Chán Šajchún, při kterém zemřelo přes osm desítek lidí, a následné reakci USA, které zaútočily střelami tomahawk na leteckou základnu syrské armády nedaleko Homsu, ze které podle Washingtonu syrská armáda útok vedla. Rusko to tehdy stejně jako Írán a Sýrie označilo za „akt agrese, který hrubě porušuje mezinárodní právo a chartu OSN“. Rusko i Sýrie tvrdí, že plyn unikl po bombardování ze skladu povstalců. Po útoku USA na syrskou základnu Moskva oznámila, že s Američany pozastavuje dohodu o letech nad Sýrií. Žádné sblížení nepřinesla ani první návštěva šéfa diplomacie Rexe Tillersona v Moskvě.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek