Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trump může shodit dohodu o íránském jádru ze stolu. Vyvolal by ale jen chaos a odvetu

Trump může shodit dohodu o íránském jádru ze stolu. Vyvolal by ale jen chaos a odvetu

Íránské protirežimní demonstrace, které si vyžádaly již desítky mrtvých civilistů, tvoří pro prezidenta Donalda Trumpa ideální kulisu. Příští sobotu totiž bude bývalý realitní magnát mít opět možnost shodit ze stolu íránskou jadernou dohodu – kontrakt, kterým pohrdá a který opakovaně označil za „nejhorší dohodu, jakou kdy USA podepsaly.“ Naplnil by tím sice předvolební slib, ale jde o hazardní krok, který by mohl mít vážné následky. 

Naposledy, když Trump o prodloužení dohody rozhodoval, ji podržel. Jedním dechem však dodal, že islámská země ducha této dohody nedodržuje a oznámil sankce vůči íránským revolučním gardám. Nyní se kontext změnil. Íránem cloumají protirežimní demonstrace, které Trump jistě bude chtít při rozhodování o případném konci dohody využít. 

V roce 2015 byl přitom podpis dohody s Íránem vnímán jako velké diplomatické vítězství. Alternativou k tomu, aby islámská republika nezískala jadernou zbraň, se totiž nabízela pouze vojenská konfrontace. A tu si nikdo nepřál. Od loňského střídání stráží v Bílém domě se však americký pohled na íránskou jadernou dohodu dramaticky proměnil. Podle Donalda Trumpa jde o „nejhorší smlouvu, kterou kdy USA byly podepsaly.“ Prezident tvrdí, že jde o dohodu značně asymetrickou, že z ní profitují pouze Íránci a „pro USA je strašlivá.“

Tehdejší dosažení kompromisu označil Barack Obama v roce 2015 za okamžik historického porozumění, domluvu vítaly vlády od Jižní Koreje přes Rusko a Pákistán až po Evropu. Světoví státníci doufali, že dojde ke snížení napětí na Blízkém východě; přijetí dohody se tehdy bujaře slavilo v ulicích Teheránu i v evropských městech. Atmosféra před finálním podpisem ale byla napjatá – pro vojenský zásah proti Íránu se vyslovoval Izrael, některé arabské státy a údajně jej zvažovaly i samotné USA.

Uzavřením jaderné dohody došlo k uvolnění sankcí USA a pěti evropských zemí vůči Íránu, který tak opět mohl začít vyvážet svou ropu na západní trhy. Byly mu také rozmrazeny zablokované účty s přibližně 100 miliardami dolarů a zrušeny sankce OSN. Íránská část dohody zahrnovala omezení jaderného programu země: měl se snížit počet centrifug na obohacování uranu, uran se dále mohl obohacovat jen na mez znamenající jeho využití pro mírové účely, musely se zredukovat zásoby vysoce obohaceného uranu o 98 procent a byly zavedeny pravidelné inspekce v jaderných zařízeních.

Jaderná dohoda měla ještě jeden podstatný detail – americký prezident každých 90 dní musí potvrdit, že Írán svou část dohody plní. To se nyní děje, inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kteří pravidelně íránská jaderná zařízení kontrolují, žádné porušování dohody nezaznamenali, informuje server Daily Beast. Nicméně Trump si svou kličku našel: tvrdí, že islámská republika porušuje „ducha“ této dohody – například svou agresí na Blízkém východě. Proto pokud by nyní Trump odmítl plnění podmínek potvrdit, otevřelo by se tím okno pro (nyní republikány ovládaný) Kongres, který by měl následně 60 dní na to, aby zvážil znovuzavedení sankcí. Na takové rozhodnutí by stačilo získat prostou většinu hlasů.

Ani to by však nemusel být konec pracně vypocené dohody, znamenal by primárně to, že USA nebudou plnit svou část smlouvy. Reálný scénář by nicméně nejspíše byl takový, že Teherán by USA obvinil z neplnění podmínek a od dohody odstoupil, následně by znovu obnovil svůj jaderný program. To by výrazně zvýšilo napětí v regionu a mohlo by vést k vojenskému konfliktu mezi Izraelem a Íránem. „Írán je dlouhodobě konfrontační a případný vojenský konflikt mezi Íránem a Izraelem určitě nelze vyloučit,“ říká pro INFO.CZ analytik think-tanku Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. I to je tak jeden z důvodů, proč zbylých pět signatářů jaderné dohody – Velká Británie, Francie, Německo, Rusko a Čína – na USA dlouhodobě tlačí, aby dohodu zachovaly.

720p 360p
Saúdská Arábie vs. Írán

Nejsou to však pouze stálí členové Rady bezpečnosti OSN, kdo se snaží Trumpa ovlivnit. Dohodu chtějí zachovat i jeho nejbližší poradci – národní bezpečnostní poradce H.R. McMaster, ministr obrany James Mattis či ministr zahraničí Rex Tillerson. Každý z nich Trumpovi radí, že ačkoliv nemusí dohodu přímo milovat, potenciální následky z jejího opuštění by byly mnohonásobně horší, tvrdí server Politico.

„Nicméně Trump již při rozhodování o uznání Jeruzaléma i v dalších případech ukázal, že už nenaslouchá ani svým nejbližším poradcům,“ upozorňuje Daryl Kimball, výkonný ředitel think-tanku Arms Control Assiociation, který lobbuje za zachování jaderné dohody.

Co se Trumpovi na dohodě, kterou podporuje značná část jeho nejvyšší administrativy, konkrétně nelíbí? Prezident argumentuje tím, že dohoda neomezuje testy íránských balistických střel, inspektoři, kteří dlí nad dodržováním smlouvy, mají podle něj jen omezené pravomoci a některé části dohody jsou časově omezené, analyzuje Washington Post. Prezident rovněž Írán kritizuje za to, že nenaplňuje „ducha“ této dohody. Právě do posledního Trumpova argumentu zapadají současné protesty, které by mohl americký prezident využít v případné argumentaci, proč od dohody odstupuje.

„Myslím, že Donald Trump nějakým způsobem na tu dohodu zvýší tlak a určitě bude chtít využít současné protesty, které v Íránu nyní probíhají,“ analyzuje Petr Boháček. „Írán je Trumpovi již dlouho trnem v oku, nicméně myslím, že i pokud by se prezident rozhodl tu dohodu vypovědět, tak bych neřekl, že by Kongres zavedení sankcí znovu podpořil,“ dodává analytik.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek