Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trumpův přístup ke KLDR je jeho největší úspěch, říká expert. Co čekat od jeho cesty do Asie?

Trumpův přístup ke KLDR je jeho největší úspěch, říká expert. Co čekat od jeho cesty do Asie?

Americký prezident Donald Trump dnes zahajuje desetidenní návštěvu pěti asijských zemí – Japonska, Jižní Koreje, Číny, Vietnamu a Filipín. Zahraniční cesta, která bude nejdelší asijskou návštěvou šéfa Bílého domu za posledních 25 let, má dva hlavní cíle – posílení ekonomických vazeb a boj proti jaderné hrozbě KLDR. Vzhledem k častým testům stále dokonalejších severokorejských raket a výbušné rétorice mezi oběma zeměmi se pozornost světa soustředí právě na Severní Koreu a na to, co se Trumpovi snažícímu se o izolaci režimu Kim Čong-una nakonec podaří vyjednat. Jak tvrdí amerikanista Jan Hornát, Trump je ve snaze dostat KLDR pod tlak na dobré cestě už dnes, šéfovi Bílého domu se však za úspěchy dosažené v politice vůči KLDR „nedostává dostatečného kreditu“.

Napjaté vztahy mezi Spojenými státy a Severní Koreou s napětím sleduje celý svět. Donald Trump, který do křesla amerického prezidenta usedl před deseti měsíci, drsnou kritikou na účet Kim Čong-una a jeho neustálých výhrůžek nešetří a často neváhá se ve výhrůžné rétorice přiblížit i samotnému severokorejskému vůdci. Pokud ale jde o jeho politiku vůči KLDR, ta je podle amerikanisty Jana Hornáta z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd UK podceňovaná.

„Někdy až explozivní rétorika Donalda Trumpa, která je ale částečně směřována domácímu publiku a ne jen Kim Čong-unovi, je jedna věc, ale v té praktické rovině si troufám tvrdit, že ten tlak, který se podařilo Trumpově administrativě vůči KLDR vytvořit, je bezprecedentní,“ řekl pro INFO.CZ Hornát. Upozorňuje přitom na fakt, že za nového šéfa Bílého domu se podařilo prosadit zpřísnění mezinárodních sankcí, které Pchjongjangu zasadily tvrdou ránu.

„Myslím, že z hlediska zahraniční politiky je současný přístup k Severní Koreji možná největší úspěch nové administrativy. Spojeným státům se na půdě OSN skutečně povedlo prosadit dost ostré sankce, aniž by Rusko nebo Čína ty sankce vetovaly. Naopak je podpořily a nezdržely se ani hlasování. V tomto ohledu se tak Trumpovi podle mě nedostává dostatečného kreditu za to, jakým způsobem se k Severní Koreji přistupuje,“ tvrdí amerikanista.

720p 360p
KLDR otestovala vodíkovou bombu

Kromě sankcí se však Washingtonu daří přesvědčovat státy v regionu také k tomu, aby dostaly KLDR do ještě větší izolace. Mezi nimi je například Indie a státy jihovýchodní Asie, které odvolávají vyslance z KLDR a omezují s Pchjongjangem vzájemný obchod. „Já si myslím, že v tuto chvíli je Trumpova politika, pokud nepropukne nějaký konflikt, velice úspěšná. Záleží ale na tom, jak charakterizujeme úspěch – jestli stačí, že nebude válka, nebo to, že se Severní Korea zbaví jaderných zbraní, což je dost nereálné,“ říká Hornát.

Demilitarizovanou zónu u KLDR Trump nenavštíví

Právě jaderná hrozba severokorejského režimu je hlavní cíl Trumpovy cesty. O větší přikleknutí KLDR chce Trump požádat čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, kterého se bude snažit přesvědčit, aby jeho země omezila vývoz ropy do KLDR, dovoz severokorejského uhlí ale i finanční transakce vedené přes čínské banky. Díky izolaci by tak režim ztratil přísun peněz potřebných k budování jaderného arzenálu. Podle amerických expertů se však Čína odříznutí Pchjongjangu od své pomoci bojí – mohla by se tak vystavit vlně severokorejských uprchlíků.

O jaderné hrozbě Kim Čong-una bude Trump hovořit také v Jižní Koreji, která má nebezpečný režim přímo za přísně střeženými hranicemi. Na rozdíl od mnoha světových státníků se však Trump během své návštěvy nepodívá k demilitarizované zóně, skrz kterou by na území svého úhlavního nepřítele snadno dohlédl. Rozhodnutí Trumpův tým vysvětluje časovou vytížeností.

„O návštěvě demilitarizované zóny se spekulovalo dlouho, jeho poradci ho od toho ale odrazovali, protože to je poměrně citlivá věc i vzhledem k tomu, jak se Trump na konto KLDR vyjadřoval. Mohlo by to tak být považováno za zbytečnou provokaci,“ říká Hornát s tím, že demilitarizovanou zónu navštívil už americký ministr obrany James Mattis, který Jižní Koreu navštívil minulý týden.

„Nicméně kdyby tu zónu Trump navštívil, zřejmě by to na jeho psychiku nějakým způsobem zapůsobilo. Uvědomil by si, jak napjaté ty vztahy jsou i mezi Jižní a Severní Koreou a je otázka, jak by tyto zážitky vstřebal. Ale myslím, že jednoduše vyhodnotili, že navštívit zónu není tak důležité, tak to nakonec vynechali z programu,“ dodává amerikanista.

Za Trumpa vliv USA v Asii poklesl

Desetidenní návštěva pěti asijských států je nejdelší cesta, kterou americký prezident za posledních 25 let v Asii podnikl. Očekávání jsou proto velká, jak ale píše americká televize NBC News, šéf Bílého domu míří do Asie „v době, kterou experti vidí jako pokles vlivu USA v regionu a je podle nich nepravděpodobné, že by se Trump vrátil domů s nějakými jasnými výhrami“.

Zatímco za jeho předchůdce Baracka Obamy, který se v zahraniční politice rozhodl zaměřit spíš na Asii než Evropu, byly snahy posílit vliv a americkou přítomnost v asijsko-pacifickém regionu nepřehlédnutelné, za Trumpa došlo k ochlazení. „Za Obamy se diplomaticky utužovaly vztahy s Filipínami a ekonomicky se posilovala spolupráce díky obchodní dohodě Transpacifické partnerství, kterou ale Trump po svém nástupu smetl ze stolu,“ říká amerikanista s tím, že v relativním měřítku pak vliv Spojený států upadá také tím, že Čína roste a má stále větší vojenské a námořní kapacity na to, aby ovládala námořní obchodní trasy.

720p 480p 360p 240p
Propagandistické video KLDR

„Teď přijíždí Trump, který se má snažit deeskalovat situaci se Severní Koreou a zároveň více tlačit zejména na Čínu ale i další země regionu, aby ještě více izolovaly ten severokorejský režim. To je ta výhra, se kterou se může vrátit zpátky – bude mít garance od Číny, že omezí dovoz ropy do KLDR,“ popisuje Hornát jeden z možných znaků, který by dokazoval, že byla Trumpova cesta úspěšná.

„Pak je tu obchod. Trump během kampaně kritizoval Čínu za to, že manipuluje svojí měnou, aby zvýhodňovala svůj vývoz, a že americké firmy nemají férový přístup na čínský trh. V této souvislosti je tedy otázka, jak se bude Trump stavět k čínským obchodním taktikám,“ tvrdí amerikanista z Fakulty sociálních věd.

Jednou z dalších Trumpových výzev během jeho cesty bude také budoucnost dohody o volném obchodě mezi USA a Jižní Koreou známou pod zkratkou KORUS, která platí už pátým rokem. Trump se totiž před nedávnem nechal slyšet, že z této dohody hodlá odstoupit. „Už tu rétoriku zmírnil a řekl, že asi nebudou vystupovat, ale bude se ji snažit obměnit podobně, jako se vyjednávají nové podmínky o dohodě NAFTA. Z Trumpovy perspektivy tak bude úspěch, pokud s Koreou zahájí nějaké rozhovory o volném obchodě,“ poukazuje Hornát na další znak, který ukáže, zda byla jeho mise úspěšná. Vysvědčení mu však bude možné vystavit až za deset dní, kdy jeho čtvrtá zahraniční cesta v čele Spojených států skončí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek