Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ženy, které se přidaly k IS, jsou nebezpečné a musí být stíhány, říká pro INFO.CZ odbornice z USA

Ženy, které se přidaly k IS, jsou nebezpečné a musí být stíhány, říká pro INFO.CZ odbornice z USA

Propagandou takzvaného Islámského státu se nechaly zlákat tisíce muslimů z celého světa, kteří se rozhodli odjet do Sýrie a Iráku, aby pomohli v boji proti „nepřátelskému Západu“. Na Blízký východ však neodjeli bojovat jen muži, ale i stovky žen. S postupným rozkladem teroristické organizace vyplouvají na povrch jejich svědectví, podle kterých ženy svého rozhodnutí litují a chtějí se vrátit domů. Americká odbornice na extremismus, která se s řadou takzvaných nevěst IS setkala, varuje, že jejich návrat z území ovládaných Islámským státem může být pro domovské země nebezpečný. „Islámský stát dnes používá ženy k bombovým útokům, učí je používat zbraně a trénuje je k boji, například k házení granátů a podobně. Musíme být opatrní u všech, kteří se vracejí z Islámského státu, tedy u mužů i žen,“ řekla pro INFO.CZ Anne Speckhardová.

Příkladem dívky, která se nechala zlákat fanatiky z Islámského státu, je teenagerka Linda z Německa. Její příběh, kdy se loni přes internet seznámila s radikálem z Islámského státu, odjela za ním na Blízký východ a stala se obávanou snajperkou bojující na straně islamistů, sleduje celý svět. Případ poutá o to víc, že je dívce pouhých 16 let.

Podobný model, kdy se žena ze Západu zamiluje přes internet do džihádisty a odjede za ním na vlastní pěst do nebezpečné válečné zóny, se objevuje ve většině případů, o kterých dnes informují světová média. Důvodů, proč se ženy vzdají svého života a přidají se na stranu brutální teroristické organizace, je však celá řada.

„Některé byly rozzuřené tím, co Asad provádí syrským sunnitům, rozhodly se proto odejít a pomoct s bojem proti Asadovi. Další chtěly nový život, utéct před problémy doma, nebo je lákalo dobrodružství. Některé také následovaly své muže, bratry, milence a manžely. Ostatní zase našly budoucího manžela přes internet a odešly se za ním provdat,“ řekla INFO.CZ ředitelka Mezinárodního centra pro studium násilného extremismu a externí profesorka psychiatrie na Georgetownské univerzitě ve Spojených státech Anne Speckhardová.

720p 360p
Vězení Islámského státu v Mosulu

Ženy, které odešly na Blízký východ, podle expertky uvěřily, že jim chalífát „nabídne život podle čistě islámských pravidel, a to navzdory krveprolití a brutalitě, kterou Islámský stát označoval za nezbytnou ke svému vytvoření“. Některé ženy a dívky odešly do Sýrie a Iráku také proto, že se v domovských zemích cítily být na okraji společnosti. „Chtěly opustit nepřátelské společnosti, kde se jako muslimky s šátkem na hlavě necítily být vítané,“ tvrdí Speckhardová.

Cesta k radikálům vede přes internet

Ženy, plné přehnaných očekávání, se k nebezpečné cestě často rozhodly po pouhém seznámení na internetu. To je i případ 16leté Lindy, která zahodila život v Německu a odjela za islámským radikálem, kterého znala pouze z obrazovky svého tabletu. Mnozí si proto kladou otázku, proč ženy a dívky radikálům, které znají jen z online prostředí, tak bezmezně věří, že kvůli nim všechno opustí. Podle Speckhardové ale na tom nic zvláštního není.

„Znát někoho pouze přes internet není v dnešní době nijak omezený vztah. Internetoví náboráři volali svým zranitelným kořistem několikrát za den na whatsappu nebo s nimi byli v kontaktu přes skype. Takový vztah se velmi rychle může stát velmi intimním a pro někoho, kdo je osamělý, zmatený nebo v problémech, také velmi důležitým,“ vysvětluje odbornice ze Spojených států.

„Jsou navíc mistři v přesvědčování – prodávají sen o utopickém životě, což je pro jejich kořisti opojné. Když utíkáte od problémů, je pravděpodobné, že budete věřit falešným řešením a přijmete je s nadšením, i když hluboko uvnitř víte, že je to spíš než skutečné řešení cesta do nových problémů,“ popisuje Speckhardová.

Podobný příběh zažila i mladá Američanka Shannon Conleyová, která v 17 letech konvertovala k islámu a o dva roky později se rozhodla, že odjede na Blízký východ. „Svou vlastní interpretaci islámu získala od násilných radikálů na internetu, kteří ji přesvědčili, že je Západ nepřítelem islámu. Skypovala si také s tuniským bojovníkem Islámského státu a zamilovala se do něj. Byla přesvědčena, že se stane hrdinkou, opustila práci a chtěla se stát zdravotnicí Islámského státu,“ říká Speckhardová s tím, že ji její příběh silně zasáhl.

„Odešla za románkem, dobrodružstvím, hrdinstvím a nakonec byla velmi zklamaná, když byla před vstupem do letadla zadržena. Nyní sedí v americkém vězení se zvýšenou ostrahou. Její příběh mě tak zasáhl, že jsem se rozhodla napsat knihu nazvanou Nevěsty Islámského státu,“ svěřila se.

Z Blízkého východu se vrací spíš muži než ženy

Poté, co nevěsty džihádistů utekly ze Západu za svými milými, nyní v mnoha případech zjišťují, jaký je život pod taktovkou Islámského státu doopravdy a zklamané se chtějí vrátit zpět. Většina zemí však od nich dává ruce pryč. Podle Speckhardové jsou ale i takové státy, které je bez problémů přijímají a ani proti nim nezahájí trestní stíhání. To je podle americké odbornice chyba, protože ne vždy žena odjede na nátlak milovaného radikála.

„Mnohé ženy se k odchodu rozhodly samy a pod Islámským státem páchaly násilnosti. Islámský stát dnes využívá ženy k bombovým útokům, učí je používat zbraně a trénuje je k boji, například k házení granátů a podobně. Musíme být opatrní u všech, kteří se vracejí z území Islámského státu, tedy u mužů i žen. Přinejmenším by měly být stíhány a podstoupit nápravné programy k jejich deradikalizaci. Ty, co mají na rukou krev, musí být posazeny do vězení,“ tvrdí ředitelka Mezinárodního centra pro studium násilného extremismu.

Právě na deradikalizaci muslimů, kteří se nechali zlákat propagandou Islámského státu, se soustředí i vlády evropských zemí, jako Velká Británie, Francie nebo Německo. Podle Speckhardové je takový nápravný program základ a musí jím projít každý, kdo se z bojových oblastí Sýrie a Iráku vrátí. „Některým z nich takové programy nepomohou, ale mnohé se zde mohou napravit. Existují totiž obavy, že ženy odjedou s osobními problémy, ale vrátí se domů v mnohem horším stavu – traumatizovány tím, co zažily, naočkované nebezpečnou ideologií a vytrénované k používání zbraní.“  

Speckhardová však podotýká, že se z Blízkého východu vrací spíš muži než ženy, a není to tím, že by zpět nechtěly. Pro ženy je totiž návrat do domovské země mnohem komplikovanější – většinou nemají vlastní peníze a jsou pod neustálou kontrolou mužů, útěk je tak pro ně často nemyslitelný. I když první překážky dokážou překonat, cestovat na vlastní pěst je pro ně nebezpečné a hrozí jim například znásilnění od překupníků.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek