Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Zloději a zrádci.“ Rumunskem otřásají statisícové protesty, podívejte se na video INFO.CZ

720p480p360p240p

Rumunský ministr obchodu Florin Jinau rezignoval v reakci na úterní rozhodnutí vlády dekriminalizovat některé korupční trestné činy. Svůj krok označil za otázku osobní etické integrity. Kontroverzní nařízení vlády vyhnalo do ulic rumunských měst statisíce lidí. „Zloději“ a „zrádci“ skandoval dav v Bukurešti, který se dožadoval i demise kabinetu.

Přes 250 000 demonstrantů v ulicích rumunských měst, srážky s policií, pach slzného plynu. Rumunsko zažívá největší protesty od pádu komunismu. Nová  sociálně-demokratická vláda premiéra Sorina Grindeanua je u moci sotva měsíc a přišla s velmi kontroverzním opatřením. Omilostnit vybrané korupční trestné činy, včetně zneužití úřadu, pokud je finanční škoda nižší, než 1 200 000 korun.

To přijde vhod především předsedovi vládní PDS Liviu Dragneovi, který je odsouzen k dvouleté podmínce za defraudaci víc, než půl miliónu korun během volební kampaně. Na svobodu by se dostala i řada vládních úředníků a pracovníků magistrátu odsouzených za braní úplatků. Vláda nařízení, které nemusí schválit parlament, odůvodnila potřebou uvolnit místo v přeplněných věznicích. Demonstranti mají ale jasno. Premiéra obvinili, že se snaží pomoct zkorumpovaným spolustraníkům a žádají jeho rezignaci. 

Korupce běžného dne

Rumunsko se s korupcí potýká dlouhodobě. Braní úplatků bylo ve státní správě běžné. Předchozí vláda pod tlakem EU ustanovila zvláštní prokuraturu, která za poslední tři roky obžalovala ze zneužití postavení 2000 lidí a škodu v souvislosti s jejich korupčním jednáním vypočítala na částku 27 miliard korun. Rozhodnutí vlády kritizovala i Evropská Komise. Její předseda Jean-Claude Juncker premiérovi Grindeanuovi vyslal jasný vzkaz: „Boj s korupcí je v Rumunsku potřeba vylepšit, ne zlikvidovat.“

Rumunského předsedu vlády, ale reakce EU ani dalších evropských politiků nezviklala, zaslal jim vysvětlující dopis. Jeho názor zatím nezměnila ani Vrchní rada soudců a státních zástupců, která proti vládnímu kroku podala ústavní stížnost. Na Ústavní soud se krátce poté obrátil i rumunský prezident Klaus Ioahannis.

Rumunsko se do začátku měsíce potýkalo s vleklou vládní krizí. Po protivládních protestech, které v roce 2015 odstartovala smrt 64 lidí v nočním klubu v Bukurešti, musely být vypsány předčasné volby. Prezident pak odmítl v prosinci jmenovat do funkce navrhovanou muslimskou kandidátku na premiérku Sevil Shhaidehovou. Na současném předsedovi vlády se nakonec vládní koalice shodla začátkem ledna.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek