Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Francie dělá z obyvatel aktivisty a rukojmí, říká farmář stíhaný za pomoc migrantům

Francie dělá z obyvatel aktivisty a rukojmí, říká farmář stíhaný za pomoc migrantům

Farmář Cédric Herrou stíhaný za pomoc migrantům na italsko-francouzské hranici přijel podpořit obyvatele Alp, kteří teď řeší stejnou situaci jako on před několika měsíci. Po tom, co policie zpřísnila kontrolu hranic na jihu země, se migranti začali vydávat novou alpskou trasou. Herrou má za sebou čtyřměsíční podmínku a několik soudních stání, další ho čeká na jaře. V pomoci migrantům polevit nechce a chystá integrační projekt.

Dá se současná situace v Alpách srovnat s tím, co se dělo u vás v údolí Roya o několik měsíců zpátky?

Myslím, že se stát přece jen trochu poučil a policejní tlak na obyvatele je tu o trochu menší. Briançon je Roya na začátku roku 2016. Přitvrdilo až pak. Stát dělá z obyvatel aktivisty a bere je jako rukojmí.

Čím z nich dělá aktivisty?

Tím, že zavírá hranice, to je úplná blbost. Zavírání hranic mezi evropskými zeměmi nikoho nezastaví. Mám pocit, že stát jedná jako amatér. Myslí si, že když teď kontroluje hranice, něco tím vyřeší, ale kde je dlouhodobá reflexe, co bude za deset patnáct let. To budeme zavírat hranice permanentně? Necháme v horách umírat lidi? Stejně jako u moře, i tady na horách, totiž platí, že když uvidíte někoho v nebezpečí, tak mu pomůžete, nehledě na barvu kůže nebo původ. Z místní vlny solidarity mám radost.

Podle vlády ale mají kontroly na hranicích předejít teroristickým útokům…

Právě, kontroly na hranicích mají sloužit k boji proti terorismu, k ničemu dalšímu. Terorismus jde ale málokdy s migrační vlnou, to je blbost. Terorista může přiletět letadlem, mít víza. Tihle lidé, kterým pomáháme, nejsou teroristé. Většina teroristů jsou potomci dřívější migrace, která nebyla správně řízená. Tehdejší premiér Manuel Vals po útocích v Bataclanu řekl: Pochopit, znamená tak trochu omluvit. To je přece vážné. Naopak. My se musíme snažit pochopit, a díky tomu předvídat, proč jsme se dostali až sem.

Myslíte, že ze současných migrantů tedy můžou vyrůst za několik let další teroristé?

Určitě, možná ne přímo tato generace, ale jejich děti. Budou se chtít pomstít, to je normální.

Jak tomu zabránit?

Nikdo nemyslí na důsledek dublinských dohod. Posíláme lidi, co chtějí být ve Francii, do Itálie, ale oni tam nepůjdou, a zůstanou ve Francii nelegálně. Takže za několik let se ocitneme se stovkami lidí bez papírů a bez budoucnosti. A to nemluvím o všech těch dětech, co po celou tuto dobu nechodí do školy, co z nich asi bude?

Uprchlíci v AlpáchUprchlíci v Alpáchautor: Magdaléna Rejžková, Anežka Rozehnalová

Jak to teď vypadá u vás v údolí Roya?

Přes nás už nikdo nechodí, policejní kontroly je úplně odradily. Bylo to pro ně moc náročné. Prefekt si dal dost záležet na tom, aby jim zabránil přejít přes naše údolí. 

Na podzim, když jste byl v podmínce, jsme mluvili s vaší matkou, která říkala, že policie sleduje vaši rodinu a kontroluje vaše aktivity. Trvá to?

Už se to trochu uklidnilo. Udržovat korektní vztahy s místní policií je zásadní. To radím i lidem tady v Briançonu, bojovat, ale ve vší slušnosti. Horší je to, když přijedou mobilní hlídky odjinud, ale i s nimi se dá jednat. Pokud chceme někoho vinit, pak je to spíš prefekt.

Ten vás mimo jiné obvinil z urážky úředníka za to, že jste přirovnal jeho nakládání s migranty k transportům Židů za druhé světové války, v dubnu budete svá slova znovu vysvětlovat u soudu. Ještě vás to neunavuje? Nelitujete občas?

Vůbec, bavím se. Když na mě prefekt podal oznámení, měl jsem radost. Díky tomu si můžeme vyměnit názory, můžu ho konfrontovat. A co se týče lidí, co prošli mým domem, pak to byla spíš příjemná zkušenost a příjemný boj. Potkal jsem zajímavé lidi, naučil se spoustu věcí. Je těžké, když se pak dozvíte, že někoho vrátili do Itálie a bude to zkoušet znova. Urgentní příjem je samozřejmě někdy taky dost únavný a vysilující.

Počítal jste, kolik lidí prošlo vaším domem?

Tisícovka od května do září, pak to ustalo. A před tím taky asi tisíc.

V takovém množství se asi nedá udržet kontakt se všemi…

Rozhodně ne a popravdě to ani není můj cíl. Samozřejmě se v takové situaci vytvoří i několik přátelství, jsem v kontaktu tak s desítkou lidí. Mým úkolem byl urgentní příjem, teď se chci zaměřit na něco dlouhodobějšího.

Co to bude?

Dřevěné přístřešky a kuchyně, které postavíme u mě na zahradě. Bude jich asi šest, v každém místo až pro čtyři lidi. Uspořádali jsme sbírku, ve které jsme vybrali 65000 eur. Cílem je vytvořit místo s novou dynamikou, kde budou moc žít i lidé bez dokladů. Už jsem ukázal, jak dělat urgentní příjem, teď chci ukázat, že migranty nemusíme ubytovat v kontejnerech. Můžou se stát součástí nových alternativních komunit. V dlouhodobějším horizontu chceme koupit nějaký prostor, kde bychom mohli dělat společenské akce, koncerty a vytvořit místo sdílených prací. Každý nabídne, co umí, a ostatní se budou učit. Je to konkrétní projekt integrace, kterou stát nedokáže zajistit. Mám vážně chuť na tom pracovat, urgentní příjem mě trochu vyčerpal, budoucnost vidím v konkrétních projektech v delším časovém horizontu, na kterých můžu ukázat, že můžou fungovat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorieZpět na začátek