České (ne)plánování národního plánu obnovy

Vít Havelka

KOMENTÁŘ VÍTA HAVELKY | Do konce února chtěla česká vláda projednat plán na využití 182 miliard z evropského fondu na pomoc s post-pandemickou obnovou. Je březen a pořád nic. Plán je stále zahalen tajemstvím a připomíná spíše paní Columbovou než strategický dokument na účelné využití nabízené podpory EU. Navíc se zdá, že finální verze bude nakonec velmi podobná té, která byla tvrdě kritizována na podzim 2020. Kde se stala chyba?

Faktor času

Když byl v létě loňského roku s velkou slávou odsouhlasen evropský fond obnovy, oficiálně New Generation Europe (NGEU), pro příští tři roky, bylo jasné, že na přípravu čerpání finančních prostředků ze záchranného balíku nebude příliš času. Do finálního návrhu odsouhlaseného Evropskou radou byly na poslední chvíli přidány požadavky na vytvoření tzv. národních plánů obnovy, které mají přesně specifikovat, kam a proč evropské peníze potečou a do kdy by měly být projekty hotové. Čistí plátci tak chtěli mít pod kontrolou, že jimi vynaložené peníze budou alespoň v minimální míře utraceny za smysluplné věci – zejména za ochranu klimatu a digitalizaci.

V první fázi nebyly příliš známy detaily, jak by takový národní plán obnovy měl vypadat. Předpokládalo se ale, že během podzimu budou zahájeny konzultace s Evropskou komisí a v dubnu 2021 by měla být odevzdána definitivní podoba dokumentu. V každém případě bylo jasné, že je třeba rychle vytvořit detailní elaborát, který popíše, jak Česká republika bude chtít nabízené peníze využít.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital