EU připomíná Číně, že s Ruskem daleko nedojde. Brusel ukazuje zájem o rozvoj byznysu, ale má nepřekročitelnou červenou linii

Evropská unie musí vnímat rostoucí agresivitu čínského vedení a lépe proti němu chránit své bezpečnostní a ekonomické zájmy. Neměla by ale sama volit konfrontaci a zavírat dveře další spolupráci. Tuto klikatou, specificky evropskou linii vytyčila ve čtvrtek v důležitém projevu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pár dní před návštěvou Pekingu.

Von der Leyenová přitom zdůraznila očividné: budoucnost vztahů mezi unií a Čínou závisí do značné míry na tom, jak se Peking bude dál stavět k ruské agresi vůči Ukrajině. O vztazích Peking-Moskva na INFO.CZ podrobně píše Stanislav Vítek, v dalších odstavcích se proto zaměřím právě na Evropu, na její plány a vyhlídky.

STANISLAV VÍTEK: Si Ťin-pching buduje pevnost, kde platí jeho pravidla. Z Putinova Ruska má především užitečný nástroj

Evropská unie si musí uvědomit, že čínská komunistická strana „je doma represivnější a navenek asertivnější“ a že jejím cílem je stále více prosazovat „systemické změny v mezinárodním pořádku“, které budou Číně prospívat bez ohledu na ostatní. Na to je třeba sebevědomě reagovat – nezavírat dveře, ale nechovat se naivně; uvědomovat si všechna nová úskalí vzájemných vztahů a adekvátně reagovat. Tedy se zcela neztotožnit s tvrdým postojem USA, ale dát jasně najevo, kde leží evropské priority a že sílící transatlantická vazba je realitou. Zároveň nijak nepřiživovat argumentaci Číny, že ke konfrontačnímu tónu ji nutí Západ.

Von der Leyenová naznačila, že by EU mohla dát definitivně k ledu již dojednanou dohodu o volném obchodu s Čínou, jejíž schvalování bylo pozastaveno před třemi lety poté, co čínské vedení zavedlo sankce proti několika poslancům Evropského parlamentu. „Musíme uznat, že svět a Čína se za tři roky změnily, a musíme přehodnotit Vzájemnou investiční dohodu ve světle naší širší strategie vůči Číně,“ uvedla konkrétně.

Nepotěšila tím početné evropské podnikatele, kteří na tuto velkou dohodu spoléhali pro další rozvoj byznysu s Čínou, nadále supervýznamným obchodním partnerem evropských zemí. Vzájemný obchod představuje téměř miliardu eur denně a EU je pro Čínu sedmkrát větším trhem než Rusko. Čínští představitelé opakovaně označují unii za „strategického partnera“ a dávají najevo, že velmi stojí o další rozvoj vzájemného obchodu.

Právě zpochybnění investiční dohody svědčí o významném posunu – vzpomeňme na marnou snahu tehdy právě zvoleného amerického prezidenta Joea Bidena zabránit jejímu schválení v EU v roce 2020 a na odmítavý tón tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové či francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Spojeným státům se vyčítalo, a stále vyčítá, že sice tlačí Evropu k ostřejšímu tónu vůči Číně, samy ji ale zároveň poškozují protekcionismem – viz nedávné schválení zákonu IRA, na jehož zavedení by měli doplatit evropští exportéři. Slova šéfky komise svědčí o tom, že se Brusel rozhodl dohodu neprotlačovat; předpokládejme, že tento postoj sladila minimálně s Macronem, když jedou do Číny ruku v ruce…

sinfin.digital