Poučení z moskevského ponížení. Z unijního šéfdiplomata je po katastrofální cestě ostrý kritik Moskvy a hrozí sankcemi

Velmi tvrdě dnes šéf evropské diplomacie Josep Borrell kritizoval režim Vladimira Putina, který je podle něj autoritářský, nemilosrdný a bojí se demokracie. Před poslanci Evropského parlamentu připustil, že by Evropská unie mohla proti Rusku zavést nové sankce kvůli uvěznění opozičního politika Alexeje Navalného a surovému potlačování demonstrací jeho stoupenců. Uvedl, že to vyvodil ze své páteční návštěvy v Moskvě, kde jej ruská protistrana opakovaně ponížila. Podle mnoha europoslanců to byla cesta zbytečná, kontraproduktivní a neúspěšná, a právě proto si vysokého představitele EU pro zahraniční politiku dnes povolali „na kobereček“.

Borrell, který nové sankce proti Rusku dosud odmítal a věřil v možnost dialogu, jako by po návratu prozřel. „Není tam podle všeho téměř žádný prostor pro rozvoj demokratických alternativ. Všechny takové pokusy jsou nemilosrdně mařeny,“ řekl v úvodu rozpravy v europarlamentu. Kreml podle něj považuje demokracii za „existenční hrozbu“, a právě proto útočí a bude útočit na Evropskou unii. „Rusko se nás snaží rozdělit,“ uvedl diplomat. 

Lze to číst jako snahu jak vzít vítr z plachet kritikům, kteří Borrellovi vytýkali jeho marný výkon při páteční návštěvě, kde se nechal vmanévrovat do kouta při tiskové konferenci se zkušeným ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Část europoslanců mu vyčítala, že ačkoli cestu podnikl z vlastní iniciativy, nedosáhl při ní ničeho a zdiskreditoval nejen sám sebe, ale celou Evropskou unii. 

Pod dopis vyzývající k Borrellově demisi se ještě před zasedáním podepsalo osm desítek zákonodárců (z celkového počtu 705), vesměs z pravicových klubů. „Pokud pan Borrell neodstoupí sám, měla by zasáhnout předsedkyně Evropské komise,“ píše se v listu z pera estonského poslance Riha Terrase z lidovecké frakce. Důvodem je podle něj poškozená pověst EU i „důstojnost“ úřadu vysokého představitele pro zahraniční politiku. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová však podle svého mluvčího vyjádřila Borrellovi plnou důvěru. V dnešní debatě ho podpořili převážně levicoví poslanci. Na vysvětlenou: Borrell byl před vstupem do evropské funkce ministrem zahraničí ve španělské socialistické vládě. 

Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku je jmenován šéfy států a vlád. Předsedá schůzím ministrů zahraniční členských zemí a provádí v rámci jimi schváleného mandátu evropskou zahraniční politiku. Zároveň je místopředsedou Evropské komise a z tohoto titulu řídí diplomatický aparát – Evropskou zahraniční službu. Evropský parlament nemá možnost ho přímo odvolat.

Při moskevské návštěvě se Borrellovi nepodařilo sejít s vězněným opozičním politikem Alexejem Navalným, ačkoli to veřejně plánoval. Podle kritických poslanců měl cestu zrušit v okamžiku, kdy bylo jasné, že ruské úřady toto setkání nedovolí. Borrellovy výzvy k Navalného propuštění a obecněji k dodržování lidských práv a zásad právního státu se zcela minuly účinkem. Předem připravenými otázkami odvedli novináři na tiskové konferenci pozornost ke Kubě, o kterou ani trochu nešlo, a Borrell na to neobratně přistoupil – až tak, že kritizoval Spojené státy za kubánské embargo, čímž nahrál Lavrovovi na smeč proti evropským sankcím vůči Moskvě. Nakonec se nezmohl na odpor, když jeho protějšek označil Evropskou unii za „nespolehlivého partnera“. K tomu Rusko během jeho návštěvy vyhostilo tři západní diplomaty a tak dále.

Po návratu se Borrell pokusil nešťastný dojem opravit. Na svém blogu vyložil, že se stal obětí „agresivně zinscenované tiskové konference“. O vyhoštění tří diplomatů zemí EU – Polska, Německa a Švédska – z Ruska za to, že přihlíželi demonstracím na Navalného podporu, se prý dozvěděl až po tiskové konferenci, nemohl na tuto událost tedy reagovat. 

Rusové načasovali vyhoštění tak, aby bylo oznámeno během návštěvy. Ve stejné době vysílaly také kanály vládní televize pořad o tom, jak policie potlačuje demonstrace v členských zemích EU, s důrazem na Borrellovo domovské Katalánsko. Právě na surový postup pořádkových sil proti protestujícím občanům v ulicích ruských měst mluvil představitel EU při obědě s Lavrovem, který na to reagoval výtkou, že se EU plete do vnitřních ruských věcí. 

„Rusko se postupně odpoutává od Evropy,“ napsal Borrell ve zmíněném blogu. Vyslovil se také pro případné další cílené sankce proti vysokým ruským činovníkům. Otázkou se budou koncem měsíce zabývat na řádné schůzi ministři zahraničí EU. Konečné rozhodnutí přísluší lídrům sedmadvacítky. 

Dnešní rozprava europoslanců se nevyhnula nedávno obnovené dostavbě plynovodu NordStream2 z Ruska do Německa, která vážně rozděluje evropské země a dopadá také na jejich vztahy s USA, které projekt odmítají. Většina řečníků v EP požadovala okamžité zastavení výstavby, která se přitom pomalu chýlí ke konci. Vedle sankcí proti ruským představitelům by to podle nich znamenalo nejráznější, nejcitelnější a jedinou správnou odpověď na zvůli Kremlu. 

Německá kancléřka Angela Merkelová ovšem v pátek řekla, že dopad Borrellovy návštěvy a vyhoštění německého diplomata nemají vliv na její (pozitivní) názor na NordStream2. „Plnou solidaritu“ jí vyjádřil v této věci francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož země byla přitom donedávna k projektu kritická. Radoval se také rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Obchodní vztahy a obchodní projekty, které existovaly desetiletí, jsou jedna věc, a vážná porušení lidských práv a naše reakce na ně jsou druhá věc,“ shrnul německý ministr hospodářství Peter Altmaier v nedělním vydání listu Bild am Sonntag.

Borrellovu nešťastnou cestu jsme řešili také v posledním dílu Topol Show. Poslechněte si podcast.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital