Trnitá cesta do Evropy. Snahy Severní Makedonie o členství v EU maří další sousedský spor

Jana Juzová

Evropská cesta Severní Makedonie skutečně není jednoduchá. Ačkoli země v roce 2005 získala status kandidáta na členství v EU jako první z regionu západního Balkánu, za již vyjednávající Černou Horou a Srbskem zaostávala především kvůli opakovanému vetu ze strany Řecka. Vleklý spor ohledně názvu země byl nakonec urovnán podepsáním Prespanské dohody, v důsledku které změnila Makedonie (tehdy FYROM) své jméno na Severní Makedonii. 

Po překonání neshod s Řeckem však čelí Severní Makedonie další obstrukci ze strany sousedního státu, který je již členem EU. Kvůli přetrvávajícím sporům ohledně výkladu společné historie Bulharsko pohrozilo, že bude vetovat zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií. Rozhodnutí evropských lídrů mělo padnout tento týden v úterý, ale zasedání Rady ministrů pro evropské záležitosti bylo odsunuto na 17. listopadu. Nyní probíhají intenzivní jednání mezi oběma zeměmi, navíc s aktivním zapojením Německa, které aktuálně EU předsedá. Z vyjádření evropských i severomakedonských politiků je zřejmé, že pořád zbývá naděje, že se podaří najít kompromis akceptovatelný pro obě strany a Severní Makedonie se na cestě do EU posune zase o kousek dál.

Spor mezi Bulharskem a Severní Makedonií se týká především samotného původu makedonského národa a jazyka a výkladu některých historických událostí. Bulharsko makedonský národ a jazyk prakticky neuznává. Podle tamní vlády byla makedonská národní identita a jazyk uměle prosazovány po druhé světové válce nově vzniklou Jugoslávií v zájmu oslabení Bulharska. Další kontroverzní otázkou je například tzv. fašistická okupace Makedonie bulharskými vojsky během druhé světové války, u které Sofie razantně odmítá označení „okupace“. Tyto a další spory ohledně výkladu historie se následně promítají také do způsobu, jakým se na školách vyučují dějiny. Dlouholetý konflikt mezi Bulharskem a Severní Makedonií měla vyřešit dohoda o vzájemném přátelství podepsaná v roce 2017, po nástupu vlády současného premiéra Zorana Zaeva k moci. Podle této dohody měla být ustanovena komise složená z expertů a historiků, která měla za úkol dojít k objektivnímu výkladu historie. Na druhé straně Bulharsko přislíbilo podporu svého souseda v integraci do NATO a EU.

sinfin.digital