KOMENTÁŘ KATEŘINY DAVIDOVÉ | Na poli Evropské unie nyní probíhá diskuze, která zásadně ovlivní směřování členských států, ale i ostatních států světa, minimálně na příštích deset let. Řeč je o diskuzi ohledně nastavení nového cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, který má EU odeslat do konce roku OSN v rámci svých závazků z Pařížské dohody.
V současné době platí pro EU cíl snížit emise skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 oproti emisím v roce 1990. Tento cíl je však z pohledu vědy nedostatečný a EU proto jedná o jeho navýšení. Evropská komise před měsícem navrhla, aby nový cíl byl alespoň 55 %, avšak včetně negativních emisí – tedy emisí, které jsou z atmosféry zachytávány například v půdě či v lesích. Reálné snížení by pak bylo pouze v rozmezí 50 – 53 %. Evropský parlament, který je v otázkách ochrany klimatu tradičně nejprogresivnější, následně odhlasoval, že by cíl měl být 60 % a bez započítání negativních emisí.
Hlavní pozornost se pak upřela na členské státy, jejichž čelní představitelé o novém cíli jednali u večeře během zasedání Evropské rady 15. října. Již před zasedáním bylo jasné, že nepůjde o snadnou debatu a že nebude lehké smířit jednotlivé postoje členských států, které se pohybují od podpory cíle nad 60 % (Dánsko, Finsko, Švédsko), přes podporu Komisí navrhovaných 55 % (Německo, Francie) až po podporu nižších cílů (Polsko, Maďarsko, Bulharsko).
