Mayová znovu ztrácí na domácí půdě. Přeběhlíci mohou položit vládu, zradu plánují i ministři | info.cz

Články odjinud

Mayová znovu ztrácí na domácí půdě. Přeběhlíci mohou položit vládu, zradu plánují i ministři

Britská premiérka Theresa Mayová se dál snaží přesvědčit unijní lídry k přejednání sporné severoirské pojistky, její vize odejít z EU 29. března s dohodou se však jeví jako předem prohraná. A zatímco Mayová tento týden pokračuje v jednáních s Bruselem, doma se jí situace opět komplikuje. V britském parlamentu sílí nové politické hnutí, do kterého odešly i tři konzervativní poslankyně a hrozí, že je další politici budou následovat. Zradu premiérky navíc plánuje i 15 britských ministrů, kteří chtějí Mayovou dotlačit k odložení brexitu a zabránit tak odchodu Británie bez dohody. 

„Neopouštím Konzervativní stranu – ona opustila nás.“ Tak na včerejší tiskové konferenci vysvětlovala poslankyně Anna Soubryová svůj odchod ze strany, v jejímž čele stojí premiérka Theresa Mayová. Spolu se Soubryovou řady konzervativců opustily i další dvě poslankyně, kterým vadí výrazný pravicový posun strany a především směr, kterým vláda vede vyjednání o brexitu.

Trojice britských političek v prohlášení uvádí, že nesouhlasí jak s řešením v podobě špatné brexitové dohody, tak s hrozícím odchodem bez dohody. Kvůli tomu se bývalé konzervativní poslankyně přidaly k takzvané Nezávislé skupině – protestnímu politickému hnutí, které do včerejška tvořilo osm bývalých poslanců opoziční Labouristické strany Jeremyho Corbyna. Dnes už jedenáctičlenná skupina sice není formální politickou stranou, její zakladatelé ale doufají, že přeběhlíků bude v příštích dnech přibývat. A zdá se, že k tomu není daleko.

Podle Heidi Allenové – jedné ze tří zmiňovaných konzervativních poslankyň, které stranu opustily – je podobně frustrovaných členů Konzervativní strany mnohem více. Allenová hovoří až o stovce konzervativců, podobně nespokojená je tak téměř třetina strany. Odchod například naznačuje poslanec a zastánce setrvání Británie v EU Dominic Grieve. „Vláda, kterou podporuji, směřuje k brexitu bez dohody – co mám dělat? Nemohu ji dál podporovat,“ řekl včera večer pro BBC.

Co odchod tří poslankyň a hrozící exodus dalších konzervativců znamená pro britskou premiérku? Podle experta na brexit z Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše se vláda Theresy Mayové stává velmi křehkou. Rebelie tří konzervativních poslankyň totiž snížila už tak těsnou parlamentní většinu Mayové na pouhých osm poslanců – a to včetně podpory deseti poslanců z řad severoirských unionistů (DUP), o které se menšinový kabinet Mayové opírá. Samotní konzervativci tak v parlamentu už žádnou většinu nemají.

„Znamená to další oslabení pozice premiérky. Zásadní je zároveň to, že poslanci z labouristické i konzervativní strany, kteří se k Nezávislé skupině připojili, říkají, že obdobný pohled na věc jako oni má celá řada dalších poslanců, kteří ve stranách zatím zůstávají. Nelze tedy vyloučit, že se k nim budou připojovat další. Důležitou roli zde ale hraje otázka strategického rozhodování těchto poslanců, protože, kdyby odešli další a Theresa Mayová by v dolní komoře ztratila většinu, mohlo by dojít na předčasné volby – a to v kritickém měsíci, kdy se bude rozhodovat o vystoupení Británie z EU,“ říká pro INFO.CZ Kryštof Kruliš. 

Právě hrozba předčasných voleb je hlavním důvodem, proč desítky nespokojených poslanců v konzervativní i labouristické straně stále zůstávají, přestože mají podobný názor jako ti, co se tento týden k Nezávislé skupině přidali. Předčasné volby by totiž v době vypjatých rozhovorů o brexitu způsobily chaos a vedly by spíš ke zhoršení, než ke zlepšení situace. Potvrzuje to i britský deník The Guardian, který měl možnost hovořit s několika dalšími potenciálními přeběhlíky – k připojení se k Nezávislé skupině prý „zatím“nejsou připravení.

Jak se Mayová postaví k rebelii ministrů?

Aby toho nebylo málo, Mayová se musí připravit na další nebezpečí. Podle serveru Bloomberg celkem 15 ministrů britské vlády hrozí, že se příští týden postaví proti její brexitové strategii a podpoří iniciativu labouristky Yvette Cooperové a konzervativce Olivera Letwina, která má zavázat vládu k prodloužení brexitu, pokud nebude s Bruselem uzavřena dohoda o vystoupení.

Brexit - firmy, infografika

Ministři by mohli opustit vládní strategii a během hlasování v dolní sněmovně naplánovaném na 27. února zvednout ruku pro pozměňovací návrh o prodloužení vyjednávacího období podle článku 50 Smlouvy o EU. Autoři návrhu tak chtějí Mayové znemožnit, aby ve vyjednávání dál zneužívala hrozby brexitu bez dohody – britská premiérka totiž trvá na tom, že pokud poslanci její dohodu nepodpoří, dojde na scénář tvrdého, nebo dokonce žádného brexitu. Podporou plánu Letwina a Cooperové by se ale ministři otevřeně postavili proti vládě, což jde ostře proti britské politické kultuře.

Kruliš však upozorňuje na to, že v britském kontextu není 15 rebelujících členů vlády, která má v širším okruhu kolem stovky členů, tak závratné číslo. „Je zde řada ministrů, sekretářů či zmocněnců pro nejrůznější oblasti – tento systém má dohromady kolem sta členů. Když se řekne 15 ministrů, v českém kontextu to zní samozřejmě jinak než v tom britském. Je to tedy sice signifikantní počet, ale neznamená to, že Theresa Mayová zůstane v zasedací místnosti sama,“ vysvětluje expert, podle kterého ministři chtějí zdůraznit, že brexit bez dohody není přípustný.

Mayová se tak příští týden zřejmě ocitne před volbou, zda otevřenou vzpouru ministrů přijmout, nebo rebelanty z vlády vyhodit. Schválit dodatek, který by místo brexitu bez dohody zavázal vládu k prodloužení termínu brexitu, se ale i přes snahu rebelujících poslanců zřejmě nepodaří – k tomu by byl zapotřebí větší počet poslanců. O plánu pro odvrácení brexitu bez dohody z pera Cooperové totiž Dolní sněmovna hlasovala už koncem ledna, kdy ho poslanci rozdílem 23 hlasů odmítli.

Má Británie ještě šanci odejít s dohodou?

Mezitím v Bruselu pokračují komplikovaná jednání o změnách severoirské pojistky, která je největší překážkou schválení brexitové dohody, zatím jsou ale rozhovory bez výsledku. Kvůli záložnímu plánu, který má zabránit vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem, se včera Mayová sešla s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

A zatímco podle Londýna dochází k pokroku, Juncker zůstává skeptický. „Jestliže by nastal brexit bez dohody – a já to nemohu vyloučit – mělo by to strašlivé ekonomické a sociální důsledky, jak v Británii, tak na kontinentě, tudíž mé snahy mají za cíl zabránit nejhoršímu. Ovšem v tomto ohledu nejsem příliš optimistický,“ prohlásil dnes Juncker.

Necelých 40 dní před plánovým termínem brexitu, tak stále není jasné, jak vyjednávání nakonec dopadne. Na stole zůstávají čtyři možné scénáře – odchod s dohodou, bez dohody, prodloužení termínu nebo žádný brexit. Jak pro INFO.CZ minulý týden řekl odborník na EU Ondřej Mocek, ani poslední možnost – tedy stažení článku 50 a zrušení brexitu – nelze vyloučit a jeví se dokonce jako stále pravděpodobnější .

„Myslím, že by spíš mohla nastat varianta číslo dvě – a to, že Británie stáhne aktivaci článku 50. Takový krok může do 29. března udělat kdykoliv – vláda může říct: Nedohodli jsme se, stahujeme náš výstup z EU a zůstáváme jejím členem,“ uvedl Mocek, podle kterého bude pro brexit rozhodující první polovina března.

Podle Kruliše však zrušení brexitu není na pořadu dne. „Varianta, že by k brexitu vůbec nedošlo, by podle mě znamenala mnohem delší sérii několika kroků. Muselo by tomu předcházet prodloužení termínu brexitu a následně nějaké významné změny a posuny na britské politické scéně. Tento scénář tedy podle mě není v dohlednu, ale zároveň není zcela vyloučený,“ míní odborník, podle něhož je odchod bez dohody pro britskou i evropskou stranu natolik nežádoucí a iracionální, že se mu nakonec podaří vyhnout.

Jedna ze stran podle něj nakonec ustoupí, do 29. března se však vyjednávání a následný schvalovací proces nestihne. Jako nejpravděpodobnější scénář proto vidí prodloužení vyjednávacího období. „Pokud bych si měl tipnout, bude se podle mě muset vyjednání z technických důvodů prodloužit, jinak se to nepodaří všechno stihnout. Bude tam ale jasná vidina toho, že na obou stranách existuje vůle vyřešit to racionálně,“ uzavírá Kruliš.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Volby do Evropského parlamentu 2019

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května 2019. Češi budou vybírat celkem 21 nových poslanců. Volí se poměrným systémem, to znamená, že strana musí získat minimálně 5 % hlasů, aby měla nárok na křeslo v parlamentu. I těchto voleb je možné se zúčastnit mimo místo trvalého bydliště na voličský průkaz, nelze ovšem odvolit v zahraničí.

Jak volit Kandidáti Seznam europoslanců Průzkumy Voličský průkaz Jak se stát členem volební komise Jak vypadá europarlament Historie voleb do EP

Články odjinud