Pětina Čechů ročně prožije psychické onemocnění. Za stigmatizaci může i komunismus, tvrdí expert

Aneta Černá

Rodiny se za ně stydí, přátelé se jich straní, kolegové šikanují a lékaři jim mnohdy nevěří... Lidé, kteří prodělali psychické onemocnění, musí i v 21. století čelit řadě předsudků, které jim znemožňují uzdravení, ale i další kvalitní život ve společnosti. Podezíravý postoj okolí k nemocným pramení přitom také z nedávné minulosti. „Stigmatizující postoje a chování hodně akcelerovaly ve druhé polovině 20. století za dominance socialismu a komunismu. Tehdy totiž oficiální ideologie hlásala, že komunistická společnost nemá sociální problémy a pokud nějaké má, tak jsou to rezidua kapitalismu, která zmizí s rozvojem komunismu. Důsledkem toho lidé, kteří měli nějaké problémy, byli odsouváni za zdi velkých psychiatrických ústavů a společnost žila v domnění, že člověk buď má psychické onemocnění a v tom případě patří za zeď, a nebo mu nic není a nemusí se tedy o své duševní zdraví starat. To je stejně zcestná představa jako myslet si, že když mi právě nevypadávají zuby, tak si je nemusím čistit,“ vysvětluje v rozhovoru vedoucí výzkumného programu v oddělení sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Petr Winkler. Na problém předsudků vůči psychicky nemocným pacientům se společně s kolegy snaží upozorňovat i prostřednictvím filmového a diskusního festivalu.

Filmový festival Na hlavu, který se uskuteční od pátku do neděle, se zaměřuje na téma duševního zdraví v širších souvislostech. Primárně jde o projekci starších i nových filmů. Ty vždy uvede odborník, který zdůrazní aspekt duševního zdraví, který se ve snímku objevuje a na který se většinou běžný divák nezaměří. „Vybíráme jak filmy klasické, minulý rok například Amadea nebo Trainspotting, tak i nové filmy, třeba S láskou Vincent, který otevírá letošní ročník festivalu,“ uvádí Winkler.

Doba není dobrá pro duševní zdraví. Bojím se, co s námi dělají sociální sítě, říká psychiatr Hollý

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital