Posílal Brňáky do koncentráku, židy vraždil. Za smrt tisíců lidí dostal sedm let vězení

Aneta Černá

Po hříchu přijde spravedlivý trest. V tuto jistotu doufají nejen věřící, ale snad všichni, kterým je ublíženo, aniž by se mohli bránit. Co když se ale někdy spravedlivé odplaty nedočkají? Za druhé světové války možná Češi doufali, že po jejím skončení dopadne trest na všechny nacisty a jejich přisluhovače, kteří ztrpčovali život odbojářům i obyčejným lidem. V mnoha případech ale čekali marně. Za své zločiny v protektorátu bylo odsouzeno jen necelých 36 % velitelů zdejších služeben gestapa. Mnozí navíc od soudů odešli navzdory tisícům zmařených životů jen se směšně nízkými tresty. To byl případ i Günthera Herrmanna, který velel řídící úřadovně gestapa v Brně.

Günther Herrmann, který se narodil 15. září 1908 v Mündenu, patřil mezi typické představitele velitelského sboru gestapa. Byl to mladý a ideologicky upevněný nacista, který vystudoval práva. Přesně tyto atributy byly podle šéfa tajné státní policie Heinricha Himmlera ideální pro zastávání vedoucích pozic v nacistickém policejním aparátu.

„Herrmann v únoru 1935 nastoupil ke gestapu, dokonce přímo k berlínské ústředně. Tou dobou již byl členem NSDAP (Poznámka: Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, Národně socialistická německá dělnická strana), do které vstoupil 1. května 1933, tedy po uchopení moci nacisty. Následně vstoupil do SA (Poznámka: Sturmabteilung, útočné oddíly), kde vydržel až do června 1935. Poté, co význam této organizace po Noci dlouhých nožů poklesl, jako správný kariérista pochopil, že v pracovním postupu mu pomůže spíše členství v SS (Poznámka: Schutzstaffel, ochranný oddíl), kam následně přestoupil,“ vysvětluje pro INFO.CZ historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Zumr.

První velitel brněnského gestapa ovládal nacisty na celé Moravě

Po několika měsících v Berlíně se Herrmann dostal následně do Kielu, kde pracoval jako zástupce vedoucího zdejší služebny a na konci roku 1935 byl pověřen vedením gestapa v Kasselu ve středním Německu, kde s krátkými přestávkami působil až do roku 1939. Mezitím se ovšem aktivně účastnil obsazování českého pohraničí.

„Po anšlusu Rakouska byl přiřazen do štábu místního náčelníka bezpečnostní policie a SD a během okupace československého pohraničí velel operačnímu oddílu bezpečnostní policie, který mířil do Opavy, kde následně řídil výstavbu místního gestapa. Po splnění tohoto úkolu se vrátil do Kasselu, nicméně v březnu 1939 byl jmenován velitelem operačního oddílu, který při okupaci postupoval do Prahy,“ upřesňuje Zumr.

V Praze zůstal Herrmann až do začátku června 1939 a poté se přesunul do Brna, kde se stal vedoucím zdejšího nového gestapa, které se stalo záhy řídící úřadovnou, do jejíž kompetence spadaly i služebny v Hranicích, Jihlavě, Kroměříži, Olomouci, Prostějově, Ostravě, Uherském Hradišti, Vsetíně, Zlíně a krátce také v Hodoníně.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital