KOMENTÁŘ ALEŠE JUCHELKY | „Vláda odmítá naše skvělé a do detailu propracované návrhy“. To je věta, která v různých obměnách zaznívá nejen od politiků STAN v podstatě už tři a půl roku, a v covidovém období se frekvence podobných výroků ještě znásobila. Teď se navíc blíží volby, a tak je třeba vytahovat těžké marketingové kalibry.
Plošná pomoc samoživitelkám je bezesporu jedním z těch těžkých kalibrů. Kdokoliv by se totiž opovážil udělat něco jiného než bez váhání pro návrh na plošný šestitisícový příspěvek zvednout ruku, byl by okamžitě brán za bezcitného nelidského sobce. Samoživitelka je totiž v očích většiny lidí maminka, která je v péči o své malé děti odkázána pouze na velmi nízký příjem, zatímco otec závazky plnit odmítá. Ano, i toto je bohužel realita a této skupině maminek samoživitelek teď musíme pomáhat více než kdy předtím. Dal bych ruku do ohně za to, že pokud by podpora byla namířena tímto směrem, většina sněmovny by bez váhání byla pro. Vždyť také na náš návrh odsouhlasila zálohové výživné pro všechny ty, kterým partner neplatí.
V čem je tedy háček? Jednoduše v tom, že převážná část samoživitelek neodpovídá charakteristice, jakou jsem popsal výše. Samoživitelkou nebo samoživitelem je jednoduše každý rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, žijící s nezaopatřeným dítětem (do 26 let, pokud studuje VŠ nebo studovat a pracovat nemůže pro svou nemoc) v jedné domácnosti. Nikdo neřeší výši příjmů, ani počet dětí, které samoživitel musí zaopatřit. Na příspěvek by tedy dosáhla i fungující rodina, kde rodiče nejsou sezdáni a žijí v partnerském vztahu, ale pro Úřad práce by prokázali odlišné bydliště. Samoživitelka je samozřejmě i maminka, která je rozvedena, ale její bývalý manžel veškeré své závazky vůči dítěti plní. Může to být dokonce i maminka, která je rozvedena a má již jiného partnera, jenž se na výchově a chodu domácnosti dlouhodobě podílí, a její bývalý manžel závazky také plní. Přesně do této kategorie mimochodem spadá i má kolegyně poslankyně, která by si podle naprosto tristně zpracovaného návrhu STAN vedle poslaneckého platu přišla na šestitisícový příspěvek také. Zdá se vám to nesmyslné a postavené na hlavu?
A má to ještě jednu, možná mnohem důležitější rovinu. Ten „skvělý“ návrh je totiž absolutně diskriminační. Má být jeho cílem podpora rodičů dětí, kteří jsou i z důvodu covidové situace v obtížné finanční situaci, nebo je to nezastíraná marketingová vábnička hnutí STAN na voliče?
Zkusím namodelovat poměrně obvyklé okolnosti, byť bychom velmi jednoduše našli rodiny, které jsou v situaci mnohem horší, úmyslně ale nechci vytahovat extrémní příklady. Rodina s dětmi ve věku 8, 5 a 3 roky. Maminka je třeba doma, nepobírá už „rodičák“ (nebo nastupuje příští měsíc jako listonoška), tatínek je zaměstnán a vydělává 32 870 tisíc hrubého, což je medián všech mezd. Taková pětičlenná rodina, která vydělá třeba polovinu platu poslance, tedy podle návrhu kolegů ze STAN na šestitisícový příspěvek samozřejmě nárok nemá, protože má tu „smůlu“, že se jedná se o kompletní rodinu, kde se rodiče nerozvedli. A znovu musím připomenout, že rodin, které si musí vystačit s částkou ještě mnohem nižší, je mnoho.
Návrh na plošný šestitisícový příspěvek pro samoživitelky zcela diskriminuje děti, které mají „smůlu“ a žijí v kompletní rodině, a naopak zvýhodňuje ty, kteří mají „štěstí“ a jejich rodiče jsou třeba rozvedeni. A další nesmysl: stejnou částku dostanou samoživitelé s jedním, dvěma, ale i třeba čtyřmi dětmi.
V době covidu a povinných restrikcí zažívá Česká republika a její obyvatelé opravdu nelehké období. Proto rozumím, že poslanci STAN chtějí samoživitelům pomoci. Ale proč zrovna jim a jiným ne? Ano, jsou ohroženější skupinou, jelikož riziko výpadku příjmu je oproti úplné rodině fatální. Na druhou stranu, i úplné rodiny jsou vystaveny fatálním dopadům, pokud mají více dětí. Proč si také tyto rodiny nezaslouží mimořádný příspěvek?
Možná někoho napadne srovnání s plošným příspěvkem pět tisíc korun, který vláda poslala důchodcům v prosinci minulého roku a který tak ostře kritizovali mimo jiné právě poslanci STAN. Například předseda Starostů Vít Rakušan na adresu tzv. „rouškovného“, uvedl, že pan premiér „posílá to z kasy, která je prázdná, a půjčuje si do ní z budoucnosti.“ (iRozhlas.cz, 14. 9. 2020). Zatímco příspěvek pro seniory a ostatní důchodce byl spravedlivý, protože byl určen skutečně všem, tak tento příspěvek pro samoživitelky prohlubuje nerovnost a rozděluje děti ne podle příjmu rodičů, ale podle toho, zda žijí v kompletní, nebo nekompletní rodině.
Předkládaný návrh je taky nesystémovým zásahem do sociální politiky, a to navíc velmi výraznou částkou v porovnání s ostatními sociálními výdaji. Návrh STAN zavádí jednorázovou dávku a bez zkoumání dopadů na ní pošle tři čtvrtiny ročních nákladů na dávky pro nejchudší část populace, dávky hmotné nouze.
Situace tzv. samoživitelek a samoživitelů opravdu není jednoduchá, ale rozhodně nelze říct, že bychom je v tom jako společnost a stát nechali samotné. Zároveň vyplatit plošný jednorázový příspěvek všem samoživitelkám a samoživitelům, bez ohledu na okolnosti jejich životní situace, je hazard s financemi ze státní kasy. Odhadované náklady jsou cca tři miliardy korun, a tak znovu položím řečnickou otázku. Potřebuje finanční jednorázový příspěvek kolegyně poslankyně samoživitelka s příjmem nad 80 000 korun měsíčně? Je odpovědné slovy předsedy STAN Víta Rakušana posílat to z kasy, která je prázdná, a půjčovat si na to z budoucnosti? Takto vypadá covidová pomoc opozice a jejich „lepší“ návrhy v praxi.
Autor je poslanec za hnutí ANO
