Nejpravicovější metropole na západ od Bratislavy. Proč se v Praze volí jinak než v jiných evropských aglomeracích?

KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Lídři politických stran v Praze se po komunálních volbách stále nemohou dohodnout, kdo povede město v následujících čtyřech letech. Jedna věc je ale jistá už dnes. I v posledních volbách Praha znovu potvrdila, že voličské preference jejích obyvatel se radikálně liší od preferencí obyvatel jiných evropských hlavních měst a velkých aglomerací. Proč? To je jedna z největších záhad polistopadového vývoje v Česku.

Základní rozdíl mezi voličskými preferencemi mezi obyvateli Berlína, Vídně, Paříže či Londýna a Prahy totiž spočívá v tom, že v Praze se dlouhodobě volí „pravicově“, zatímco všechna velká (natož hlavní) města v západní Evropě zůstávají baštou levice. A to i v době, kdy rozdíl mezi klasickou levicí a pravicí pomalu mizí a ke slovu se v posledních letech dostávají populistické a takzvané protestní strany.

Stačí se podívat do sousedního Rakouska. Pokud pojedete z jižních Čech do Vídně, po překročení hranic pojedete dlouho „černou krajinou“, v níž pravidelně nevítězí ve volbách nikdo jiný než „černí“, tedy rakouští lidovci. Jakmile ale vjedete do hornorakouské metropole Lince, barva vítězů se okamžitě změní na červenou barvu sociální demokracie. A to nemluvě o Vídni, hlavní baště socialistů v Evropě. A tak je to prakticky všude. Čím větší město, tím „levicovější“.

Berlín je výrazně levicový (levice má absolutní většinu v zastupitelstvu), podobně jsou na tom v menší či větší míře i další aglomerace jako Paříž či Londýn. Bavorsko je jako spolková země baštou pravicové CSU, v hlavním městě Mnichově mají ale většinu sociální demokraté společně s podobně levicově zaměřenými Zelenými.

Venkov pravice, město levice

Rozdělení „venkov volí pravici a města levici“ má na Západě své historické důvody a dlouhou tradici. Těžko najdete (ještě dnes) rakouského sedláka, tradičního voliče lidovců, který by nezanadával na „zlotřilé vídeňské floutky“, kteří plnými hrstmi rozhazují zbytečně peníze, které on v potu tváře vytvořil.

Naopak západoevropské metropole byly vlastně od počátku průmyslové revoluce z pochopitelných důvodů baštou levice. A až na naprosté výjimky jí zůstaly dodnes.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč je Praha v rámci Česka tak výjimečná?
  • Jak se levice historicky snažila v české metropoli „urvat“ politické body?
sinfin.digital