Nejvyšší soud nedávno označil odposlechy pořízené v kauze spojené s pádem Nečasovy vlády za nezákonné. Jak v rozhovoru pro INFO.CZ upozorňuje advokát Jiří Matzner, který v daném případě sám obhajuje, nejde o první takový případ. Jindy se obdobně vyjádřil rovněž Vrchní soud v Praze. Ten olomoucký ale zastává opačný přístup, prostorové odposlechy připouští i z jiných kauz. Rozdíly jsou rovněž v přístupech obou vrchních státních zastupitelství. „Postupy státních zástupců pod dozorem pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové se liší od postupu v Olomouci, respektive liší se v jeho dikci. To nepřispívá k jistotě ani legitimnímu očekávání v oblasti trestního práva,“ říká Matzner.
Jak hodnotíte nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu o použitelnosti odposlechů?
Nejvyšší soud uvedl, že nebyl žádný důvod povolit odposlechy u osoby, která nebyla podezřelá z trestné činnosti. Příkaz nebyl řádně odůvodněn právě s ohledem na to, že neobsahoval žádné konkrétní poznatky, které by odůvodňovaly použití takového nástroje, tedy zásahu do soukromí, v podobě odposlechu. Uvedené rozhodnutí je tak návod pro další činnost státních zástupců i soudců.
Nejde však o jediné rozhodnutí ohledně odposlechů, kde soud konstatoval jejich nezákonnost. V jiné kauze na ni poukázal i Vrchní soud v Praze. Již jeho dva senáty odmítly použití odposlechu „za každou cenu“. Zájem zjistit „pravdu“ tak nemůže mít přednost před nezákonností, protože takový postup je svévolný. V konečném důsledku tedy škodlivý a pro soudní řízení nepoužitelný. Právě proto, že jde o překročení hranice, ve které se může justice pohybovat.
Uvedený názor však není v justici plošně akceptovaný, například senát Vrchního soudu v Olomouci zastává jiný, opačný názor. Tedy že i prostorové odposlechy z jiné kauzy je možné použít. Proto bude otázkou pro Nejvyšší soud, jak uvedenou problematiku vyřeší sjednocujícím výkladem.
