KOMENTÁŘ | Pamatujete na kontroverzní článek 13 zabývající se sdílením obsahu na internetu? Ten, který měl přenést na poskytovatele online služeb odpovědnost za porušení autorských práv, které způsobí uživatelé jejich služby? Od doby, kdy jsme se jím naposledy zabývali, připravili na ministerstvu první návrh novely, která všechny novinky zapracuje do zákona. Novou legislativu pod drobnohledem zkoumá Pavel Čech z AK Sedláková Legal.
Zatím to sice nevypadá, že bychom se měli konečné verze dočkat v dohledné době. Připravená novela a připomínky k ní nám však přinesly nové informace upřesňující, jak by to celé mohlo fungovat. Pokud tedy provozujete web, aplikaci nebo jinou službu umožňující vkládání uživatelského obsahu, zbystřete. A přečtete si následující článek až do konce.
Na koho odpovědnost za sdílení obsahu online dopadá?
Za uživatelský obsah porušující autorská práva budou odpovědní poskytovatelé služeb pro sdílení obsahu online. Koho tím má zákon na mysli?
Půjde především o platformy a úložiště, která umožňují uživatelům ukládat díla chráněná autorským právem tedy například filmy, hudbu nebo knihy. Zároveň musí být jejich hlavním cílem obsah šířit a propagovat za účelem zisku.
Typický poskytovatel služby pro sdílení obsahu online tak bude:
- uchovávat velké množství obsahu chráněného autorským právem
- umožňovat uživatelům jej nahrávat a sdílet za účelem přímého či nepřímého dosahování zisku
- obsah uspořádávat a propagovat s cílem přilákat širší publikum, mimo jiné prostřednictvím kategorizace a využívání cílené propagace
- soutěžit s ostatními online službami poskytujícími obsah (Spotify, Deezer, Netflix, HBO GO).
Na druhou stranu se odpovědnost nebude vztahovat na komunikační služby a cloudové služby, které umožňují nahrávat obsah výlučně k soukromým účelům. To se týká například mezipodnikových a jiných služeb neumožňující propagovat nebo sdílet obsah s veřejností. Konkrétně se může jednat o platformy pro ukládání či výměnu dat nebo online tržiště. Jejich hlavní činností je totiž maloobchodní online prodej, a nikoli poskytování přístupu k obsahu chráněnému autorským právem.
Stejně tak se nové povinnosti nebudou vztahovat na platformy pro vývoj a sdílení softwaru s otevřeným zdrojovým kódem (GitHub). Dále se povinnosti nebudou týkat neziskových vědeckých nebo vzdělávacích archivů a neziskových online encyklopedií.
Pokud se mi odpovědnost nevyhne, co to pro mě znamená?
Pokud provozujete některou ze služeb, na které se nová odpovědnost vztahuje, tak Vás nejspíše zajímá, za co konkrétně odpovídáte. A jestli se dá této odpovědnosti nějak vyhnout. Odpověď ve zkratce by zněla: „Pokud nesplníte nové povinnosti, odpovídáte za vše.“ Ale pojďme si to opět vysvětlit na příkladu.
Předpokládejme, že provozujete službu umožňující jejím uživatelům zveřejňovat své fotografie a komentáře. Jednoho dne se může stát, že uživatel zveřejní komentář, který někoho uráží nebo například šíří pomluvy. Pokud se nejedná o zásah do autorských práv, ale do jiných práv (například na ochranu osobnosti), bude se odpovědnost řídit ustanoveními již existujícího zákona o některých službách informačních společnosti (o něm jsme psali zde). V takovém případě lze pro shrnutí uvést, že jako provozovatel služby za obsah neodpovídáte, pokud jste o takovém protiprávním obsahu nevěděli, obsah jste nekontrolovali a po jeho nahlášení jej stáhli.
Pokud ale uživatel zveřejní fotografie zasahující do autorských práv, uplatní se nově speciální režim navrhovaný právě novelou autorského zákona. Podle tohoto režimu naopak za obsah odpovídáte, pokud neprokážete, že jste získali svolení k jeho šíření. Například tedy musíte prokázat, že jste uzavřeli licenční smlouvu s autorem obsahu nebo že se na Vás neuplatní některá z výjimek.
Jaké známe výjimky?
Pokud svolení ke sdílení obsahu online uživateli Vaší služby nemáte, ještě nevěšte hlavu. Novela přímo předpokládá, že v silách každého není získat licenci k užívání veškerého autorskoprávního obsahu, který se v jeho službě může potenciálně vyskytnout.
Za porušení autorských práv uživateli služby tak nebudete odpovídat, pokud:
- se pokusíte získat potřebná práva k zveřejňování děl,
- se pokusíte zajistit nedostupnosti díla, o kterém máte od autora relevantní a nezbytné informace
- hned poté co Vás nositel práv upozorní na porušení autorských práv, dílo odstraníte a vynaložíte veškeré úsilí k zamezení dalšímu nahrání.
Novela v souvislosti s výše uvedeným používá pojem vynaložit veškeré úsilí. Tento pojem nemá přesnou definici a naopak bude posuzován případ od případu. Kromě toho novela v souvislosti se zajištěním nedostupnosti díla zmiňuje i vysoké odvětvové standardy odborné péče. Ani toto sousloví není zrovna konkrétní. Při jejich výkladu se však bude zohledňovat druh a velikost služby, její cílová skupina, typ předmětů ochrany nahrávaných uživateli služby, jakož i dostupnost vhodných a účinných prostředků a jejich náklady pro poskytovatele služby.
Ať už je ale služba jakkoliv velká, vždy budete muset jednat aktivně a oslovit minimálně ty nositele práv, kteří jsou obecně známí nebo jsou snadno dohledatelní. Prvním krokem by tedy mělo být oslovení tzv. kolektivních správců, kteří hromadně zajišťují práva určitých skupin autorů.
Dále musíte provést taková opatření, která splňují standardy pro dané odvětví, přičemž jejich volba je na Vás. Vybraná opatření by však neměla spočívat v zavedení obecného dohledu či filtru, který by preventivně filtroval veškerý obsah sdílený online.
A nakonec, budete muset přijímat oznámení o porušení práv. Namísto klasického procesu kontroly notice and take down však budete muset zajistit jeho přísnější formu notice and stay down, tedy provést opatření k zabránění opětovného nahrání zavádějícího obsahu.
Mírnější režim pro start-upy
Pokud jste start-up, tedy v očích novely existujete kratší dobu než 3 roky a zároveň máte roční obrat do 10 milionů EUR, tak se na Vás vztahuje mírnější verze novely. K uplatnění výjimky Vám postačí prokázat vynaložení veškerého úsilí na získaní potřebných práv, případně, že jste odstranili dílo ihned poté, co jste o porušení autorského práva byli informováni. Nemusíte ale prokazovat, že jste vynaložili úsilí k zabránění opětovného nahrání zavádějícího obsahu.
Informační povinnost a řešení stížností
Novela dále přináší i rozšíření informační povinnosti. Pokud nezískáte svolení ale budete spoléhat na výše uvedené výjimky, budete povinni autorovi na dotázaní poskytnout informace o Vámi provedených opatřeních a postupech. A i v případě, že svolení získáte (tedy například uzavřete licenční smlouvu), musíte muset autory informovat o užití jejich děl.
Kromě toho, ve svých obchodních podmínkách musíte výslovně uvést, že uživatelé mohou autorská díla užívat na základě některé ze zákonných výjimek, v případě že ji uplatňují.
A pro případ sporů týkajících se sdílení obsahu online musíte zavést účinný a rychlý mechanismus pro vyřizování stížností a zjednání nápravy, který bude moci využít uživatel služby v případě sporů týkajících se znemožnění přístupu k jím nahranému dílu nebo jeho odstranění. Konečné posouzení stížnosti by přitom neměl provádět žádný algoritmus, ale člověk.
Co z toho všeho plyne?
Pokud svým podnikáním spadáte do kategorie poskytovatele služeb pro sdílení obsahu online, dbejte na to, že pokud Vaši uživatelé poruší autorské právo, můžou za to být odpovědni nejen samotní uživatelé, ale i Vy jako poskytovatel.
Řešením může být získání souhlasů ke všem dílům vyskytující se na Vaší službě – to však může být obtížné, až nereálné. Druhou možností je tak splnění podmínek pro uplatnění výjimky z odpovědnosti. Berte však na vědomí, že se jedná teprve o návrh připravované novely a její obsah nemusí být finální.
Pavel Čech pracuje jako Junior Associate v advokátní kanceláři Sedlakova Legal a v rámci kanceláře se specializuje na softwarové a IT právo, právo duševního vlastnictví a umělou inteligenci
