Již potřetí v letošním roce zveřejnila Evropská komise důležitou makroekonomickou předpověď, ve které se zaměřuje na hospodářství EU jako celku, ale i ekonomiky eurozóny či jednotlivých členských států. V případě českého hospodářství počítá sice s růstem, ale pomalejším, než jaký odhadovala Česká národní banka. Proč je ale vůbec důležité podobné předpovědi sledovat?
Zatímco Česká národní banka (ČNB) ve své nejnovější prognóze před několika dny zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,8 procenta, Evropská komise se drží více při zemi. V pravidelně makroekonomické předpovědi odhaduje, že české hospodářství poroste do konce roku „jen“ o 2,2 procenta.
Co je makroekonomická prognóza Evropské komise?
Hospodářskou prognózu zpracovává a vydává Evropská komise a zaměřuje se v ní především na EU, jednotlivé členské státy a eurozónu. Předpovědi dále obsahují i výhledy pro některé velké světové ekonomiky a státy, které usilují o členství v EU. Prognózy se týkají období nejméně dvou let a zahrnují přibližně 180 proměnných.Na rychlejší tempo tuzemské ekonomiky bude mít podle Evropské komise vliv hlavně růst investic a soukromé spotřeby.
Nic není zadarmo, Evropa se musí snažit
Spotřeba domácností, kterou podpoří rostoucí zaměstnanost a vyšší mzdy, se podle Bruselu podepíše i na stavu ekonomiky celé osmadvacítky a eurozóny.
Komise proto kalkuluje s tím, že v letošním roce unijní ekonomika poroste o 1,8 procenta a eurozóna o jeden procentní bod méně. Podobná má být situace i v roce 2018.
Autumn 2016 Economic Forecast: Economic growth in Europe is expected to continue at a moderate pace. #ECForecast https://t.co/VrDwQMQJA4 pic.twitter.com/Gtmn7EwctW
— European Commission (@EU_Commission) 9. listopadu 2016
Proč je důležité předpovědi Komise sledovat?
Prognózy Evropské komise jsou zveřejňovány třikrát ročně v souladu s ročním cyklem hospodářského dohledu neboli evropským semestrem.„V roce 2017 bude muset ekonomický růst v Evropě obstát v situaci, která je méně příznivá, než tomu bylo na jaře,“ uvedl francouzský eurokomisař Pierre Moscovici, který má v Junckerově Komisi na starosti hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla. „Velmi povzbudivými signály jsou zejména tempo vytváření nových pracovních míst podpořené nedávnými reformami v mnoha zemích, klesající schodky veřejných financí v eurozóně, zvýšení investic a dynamičtější obchod uvnitř EU,“ dodal.
Prognóza v souvislosti s hrozbami pro budoucí hospodářský růst v EU a jejích členských státech zmiňuje především politickou nestabilitu, například v souvislosti s plánovaným odchodem Velké Británie z EU, pomalý růst za hranicemi EU a slabý celosvětový obchod. Stále existuje riziko, že by růst mohly brzdit špatné hospodářské výsledky v posledních letech. Přidává se fakt, že v budoucnu už nebude možné spoléhat se na některé vnější faktory. K nim patří třeba nízké ceny ropy nebo příznivý vývoj měnových kurzů.
