Další komplikace při záměně embryí: Těhotná je jen jedna ze dvou žen. Děti si tak po porodu nevymění

David Vaníček

Naše newslettery rozesíláme každý týden

06. 01. 2017 • 10:06

Chyba brněnské kliniky Reprofit, která zaměnila při umělém oplodnění dvě embrya a aplikovala je dvěma ženám, bude pro oba páry ještě náročnější, než se zdálo při zveřejnění případu. Dva na sobě nezávislé zdroje deníku Blesku potvrdily, že obě ženy nakonec nejsou těhotné a embryo se dál vyvíjí jen u jedné z nich. Možný scénář toho, že by obě ženy plod té druhé odnosily, a pak si po porodu děti mohly vyměnit, je tedy nereálný.

Obě přišly v průběhu roku 2016 na kliniku Reprofit, aby se staly matkami. Obě podstoupily umělé oplodnění. Ale dítě, navíc cizí, nakonec ve svém lůně nosí jen jedna z nich. Blesk má tuto informaci potvrzenou ze dvou důvěryhodných zdrojů. Vedení kliniky se k tomu odmítlo vyjádřit. „Od začátku opakujeme, že takto intimní informace nemůžeme s ohledem na soukromí párů komentovat,“ řekl Blesku místopředseda zdravotnického holdingu Matěj Stejskal.

Právě potrat jednoho z embryí je jednou ze situací, při níž klinika mohla na jejich záměnu přijít. I v takovém případě se totiž u zárodku dá provést test DNA. Zařízení dříve uvedlo, že na omyl se přišlo při kontrole kvality.

Páry jsou teď v ještě složitější situaci, než kdyby otěhotněly obě ženy. Podle psychologa Karla Humhala se žena, které v děloze roste cizí plod dítěte, jen těžko vzdá možnosti ho porodit a o přerušení těhotenství nebude uvažovat. Nutné je totiž zohlednit to, že její otěhotnění s největší pravděpodobností provázely v minulosti problémy. Jinak by nebyla klientkou reprodukčního centra. „Pokud nemohla otěhotnět a je ráda, že otěhotněla, nepůjde na potrat,“ odhaduje pro Blesk Humhal.

Stejným extrémem jako přerušení těhotenství pro cizinku ale může být i jeho pokračování. Jestli se rozhodne dítě porodit, musí zvážit, co s ním bude dál. Tím, že ho přivede na svět, se podle českých zákonů automaticky stane jeho matkou. Biologické rodiče tedy může v podstatě „odříznout“.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Dnes • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Dnes • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Včera • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.