Havel málem přísahal na socialismus. Prezidentský slib si ale „z prstu vycucal“ Rychetský

Jan Januš

29. 12. 2019 • 07:00

Federální shromáždění zvolilo před 30 lety prezidentem Václava Havla. Poměrně dobře se ví o tom, že bylo alespoň v rámci tehdy možného nutné „zdemokratizovat“ znění prezidentské slibu, aby Havel nemusel, podobně jako před ním Gustáv Husák, sliboval věrnost socialismu. Není už ale tak známé, jak se nové znění slibu v tehdejším ústavním zákonu o československé federaci vlastně objevilo. Nedávno o tom promluvil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a přihlásil se k jeho autorství.

„Nově vyjednaná federální vláda byla prezidentem republiky Husákem jmenována na den lidských práv, 10. prosince 1989. Přičemž jednou z podmínek Občanského fóra bylo, že prezident republiky vzápětí po jejím jmenování podá demisi, jak též učinil. K volbě Václava Havla prezidentem došlo 29. prosince, přičemž jeden den před volbou, 28. prosince, byl přijat ústavní zákon číslo 183/1989 Sbírky o kooptaci poslanců,“ shrnul základní historické souvislosti na nedávné konferenci Právo v měnícím se světě Pavel Rychetský, tehdy jeden z hlavních legislativců nového právního řádu.

„Uprázdní-li se funkce poslance Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady, doplňovací volby se nekonají. Zákonodárný sbor doplní počet svých členů volbou. Návrhy na nové poslance předkládají politické strany po vzájemné dohodě s Občanským fórem v České socialistické republice a Veřejností proti násilí ve Slovenské socialistické republice,“ začínal tehdy první článek tohoto zákona, který se oficiálně nazýval o volbě nových poslanců zákonodárných sborů. Fakticky znamenal to, že některé komunistické poslance nahradili v zákonodárném tělese vyslanci Občanského fóra.

„V průběhu jeho projednávání, když jsem seděl v již novém sídle Občanského fóra ve Špalíčku na Václavském náměstí, mi z Federálního shromáždění telefonoval jeden z jeho místopředsedů s tím, že se obává, zda pan Václav Havel bude ochoten složit následující den ústavní slib v dosavadním znění. Inu, z prstu jsem si vycucal a do telefonu nadiktoval nový text ústavního článku o slibu prezidenta republiky, z něhož jsem vypustil slova o věrnosti socialismu. Federální shromáždění jej během necelé hodiny po onom telefonátu v tomto znění odhlasovalo, a tak vznikl ústavní zákon číslo 182/1989 Sbírky,“ vzpomněl pak Pavel Rychetský.

Nový slib prezidenta tak podle článku 63 ústavního zákona o československé federaci, který následně Václav Havel i složil, zněl: „Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice. Budu dbát blaha národů a národností v ní žijících, své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu a zachovávat ústavu a ostatní zákony.“

Socialismus tak zůstal jen v názvu tehdejší státu, jinak byl ale ze slibu vypuštěn. Podle původního znění ústavního zákona totiž prezident sliboval věrnost i „věci socialismu“ či měl „zachovávat ústavu a ostatní zákony socialistického státu“.

SDÍLET