Kdo je to člověk? Vědci se chystají otevřít černou skříňku lidského vývoje

Na celém světě sílí tendence k tomu, aby se prodloužila doba, po kterou mohou vědci zkoumat a dělat pokusy na lidských embryích. Zatímco dnes je to možné maximálně do 14 dní od vzniku embrya, nově by to měl být až dvojnásobek této lhůty. Výzkum starších lidských embryí by podle některých vědců mohl otevřít „černou skříňku“ vývoje člověka, a tedy i pomoci k léčbě mnoha závažných chorob. Na druhou stranu ale navrhované posunutí hranice výzkumu embryí vyvolává řadu nevyřešených etických otázek. Stejně jako další ohlášený „pokrok“ v biomedicíně.

Výzkum embryí, zejména pro potřeby medicíny a genetiky, probíhá především na embryích, vzniklých v rámci mimotělního oplodňování vajíčka v rámci asistované reprodukce. Pokud při této reprodukci vznikne více embryí, mohou ti, kteří si cyklus objednali, souhlasit s tím, aby „nevyužitá embrya“ posloužila k vědeckému výzkumu. Embryo by totiž bylo tak jako tak po určité době zničeno. Vědci ale podle zákonů naprosté většiny zemí mohou zkoumat či dělat pokusy pouze na maximálně čtrnáctidenních embryích, po uplynutí této lhůty už je výzkum považovaný za neetický, a tedy i zakázaný.

To by se ale nyní mělo změnit. Celá řada vědců se snaží přesvědčit politiky, aby se hranice výzkumu embryí posunula až na 28 dní. Tvrdí přitom, že by to mohlo pomoci například najít možnosti prevence proti různým dědičným onemocněním, léčby chorob a také (i když se o tom zatím tolik nemluví) umělé lidské reprodukce. „Debata o posunutí hranice výzkumu embryí probíhá velmi intenzivně zejména na těch vědeckých konferencích v Česku, které se zabývají právě asistovanou reprodukcí,“ řekla INFO.CZ Hana Konečná, zástupkyně Česka v Bioetické komisi Rady Evropy. A o co tedy vlastně jde?

Smysl prodloužení lhůty výzkumu lidských embryí popsal dobře například článek, který vyšel už před třemi roky v renomovaném lékařském časopise EMBO Molecular Medicine. Britský filozof se specializací na bioetiku John B. Appleby a nizozemská genetička Annelien L. Bredenoordová v něm popsali možné výhody i nevýhody této navrhované legislativní změny s tím, že oni ji podporují.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč by se podle vědců měla posunout hranice zkoumání embryií?
  • Proč se mluví o otevření „černé skříňky“ lidského vývoje?
  • A k jakému průlomu v asistované reprodukci může dojít?
sinfin.digital