Koronavirus je téměř milosrdný. Globalizaci i rádoby elitám EU dá ale za vyučenou, říká Bárta

Jan Januš

O čem a jak budou jednou psát historici, až se dostanou k roku 2020 a ke koronavirové pandemii? Dojdou opět k tomu, že se všechny problémy světa v různých obměnách dokola opakují? Můžeme díky historii přijít na to, jak je řešit a zabránit kolapsu civilizace? Profesor Miroslav Bárta, archeolog, egyptolog a prorektor Univerzity Karlovy, se právě těmto tématům dlouhodobě věnuje. I my, jako lidstvo, podle něj můžeme mít velké problémy, pokud nezačneme globální problémy řešit celosvětově. Bárta nám ale věří, všechny krize totiž podle něj člověk vždy v historii překonal. Následuje velký rozhovor, původně chystaný do nového časopisu „I“.

Editorial Jana Januše

Podle původního plánu jsme měli v těchto dnech dokončovat práce na zcela novém časopisu „I“. Vedle současných publicistických postupů jsme pro něj zvolili v českém prostředí specifickou metodu: aktuální témata a problémy propojovat s těmi historickými – protože téměř všechno už tady v nějaké podobě bylo – a tak ukázat, co by mohlo následovat v budoucnu. Koronavirová pandemie nás ale zaskočila stejně jako všechny ostatní. Rozhodli jsme se proto, že první číslo magazínu „I“ vydáme až v září, s určitým prologem v podobě letního bookazinu „Korona“, v němž se ohlédneme za událostmi těchto měsíců spojenými s pandemií. O původně plánovaná témata, jako je například následující rozhovor s profesorem Bártou, ale nepřijdete. Některá z nich vám nabídneme právě na webu INFO.CZ. Texty, které postupně zveřejníme v příštích dnech a týdnech, jsme aktualizovali, ale ukážeme vám je i v jejich původně zamýšlené grafické podobě. Opravdu zvídaví čtenáři si tak mohou obě verze porovnat. I tak zjistí, jak už nás koronavirus ovlivnil. V boji s ním ale zvítězíme. Časopis tak vycházet začne a nejspíš bude ještě lepší a také častější, než by byl nyní. Brzy vám o něm prozradíme víc. Už teď ale můžeme ukazovat, kde všude je možné poučení o historii, současnosti i budoucnosti nalézt.

Jak podle vás budou jednou historici psát o roce 2020 a současné koronavirové pandemii?

To samozřejmě dnes ještě nikdo neví. Přál bych si ale, aby to bylo jako o roce, kdy jsme dostali lekci, během které zemřelo minimum lidí a ze které jsme vzešli silnější a moudřejší – jako lidstvo, jako společnost, jako jeden každý z nás.

Je to rok, jehož historii píše věda, která ukazuje, jak zásadní výzkum a vědecké bádání jsou. Jen vyspělá věda, jíž je lékařská péče také výsledkem, nám totiž může pomoci koronavirus pacifikovat. Myslím, že to bude rok, díky kterému si uvědomíme, jak omezující je závislost na výrobních kapacitách jedné země, že globalizace, jak jsem o tom ostatně již několikrát psal, má i své stinné stránky a že částečná deglobalizace byla tímto rokem urychlena. Proč nejsme schopni doma například pěstovat jablka a vyvážíme mléko, abychom dováželi máslo a sýr? Opravdu to tak musí být? A opravdu musíme být – přes veškeré proklamace – druhořadou montovnou Evropy? 

Bude to bezpochyby i rok, ve kterém dostaly za vyučenou politické rádoby elity EU. Evropská unie, svou myšlenkou tak potřebná instituce, která se projevila jako zcela neschopná. Doba krize ukázala, že Evropa stále funguje jen na bázi národních států. Na druhé straně jsme i svědky velkorysé pomoci vyspělých zemí, jako je Německo, které nabídlo své lékařské kapacity Itálii a Španělsku. Moc bych si přál, aby naše vláda učinila totéž, protože na to máme – vědecky i lidsky.

Snad to bude i rok regenerace občanské společnosti, ozdravění politického systému a obrody džungle zákonů, které, jak se ukázalo, jsou nefunkční, když stát potřebuje skutečně rychle reagovat a řešit problém.

Jedno smutné konstatování se týká nadnárodních subjektů – ať již bank nebo firem působících na našem území. Doteď ani jedna nepřišla s iniciativou jak společnosti, ve které podniká, pomoci. Jedině české firmy, kde jednou z prvních byla PPF, tolik v dříve otevřených kavárnách přetřásaná kvůli Číně, od začátku pomáhala. Pouze vydělávat nebo být součástí něčeho, a to pomáhat rozvíjet a budovat, jsou dvě odlišné věci.

Johnson vede Brity tam, kde je chtěl mít už Churchill: mimo Evropskou unii a nad Evropu

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital