O práci kvůli koronaviru přijde až 25 milionů lidí. Ztráta zaměstnání více hrozí ženám

Kristina Labohá

27. 04. 2020 • 18:57

Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) přijde o své zaměstnání kvůli pandemii koronaviru globálně až 25 milionů lidí. Pokud se krize prohloubí, ztracených pracovních míst bude ještě více. Pod větším tlakem jsou v tomto ohledu přitom spíše ženy než muži. „Právě ony jsou častěji zaměstnány právě v pandemií zasažených službách či školství,“ vysvětluje pro INFO.CZ Kateřina Haring, prezidentka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek.

Podle Mezinárodní organizace práce, jedné z agentur OSN, zasáhne pandemie covid-19 globální trh práce především ve třech oblastech. Významně ovlivní počet pracovních míst (nezaměstnanost i podzaměstnanost), kvalitu práce (tedy platy a sociální benefity) a nejvíce dopadne na ohrožené skupiny obyvatel, mezi které patří na trhu práce mladí lidé, lidé starší 55 let, lidé s chronickými zdravotními problémy, zástupci menšin a další. 

Podle Kateřiny Haring, prezidentky Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek „ohrožuje nadcházející krize trhu práce ve velké míře také ženy, které jsou častěji než muži zaměstnány právě v pandemií zasažených službách či školství, a také ženy podnikatelky, jejichž počet v posledních letech v Česku rapidně rostl“.

Podle ILO je potřeba, aby mezinárodní společenství a jednotlivé země využily předchozích poznatků z velké recese koncem 20. let 20. století, z hospodářské krize v roce 2008 a z dopadů epidemií, které ukazují, že jen velké a koordinované kroky a opatření na úrovni států umožní omezit negativní dopady současné situace. Podle odborníků na pracovní trh však musí zasáhnout nejen vlády a mezinárodní organizace, ale pružně reagovat musí především firmy samotné. Jedním z požadavků do budoucna bude jistě zvýšená flexibilita firem, a to na několika úrovních – úrovni řízení a provozu, v rámci managementu i co do pracovních podmínek a fungování zaměstnanců.

„Nutné změny, kterými firmy projdou, mnohým nabídnou příležitost konečně vybudovat kulturu, která umožňuje dlouho opožděnou pracovní flexibilitu. Změní politiku a postup, aby zpřístupnily trvale práci na dálku. Některé úrovně managementu také s velkou pravděpodobností zmizí,“ říká seniorní personalistka a konzultantka Ladislava Fialová, výkonná ředitelka firmy ALTRO Management Consultants a členka Českomoravské asociace podnikatelek a manažerek.

Právě práce na dálku pomocí digitální technologie a online prostředí se stala jedním ze symbolů zvládání současné krize po pracovní stránce na celém světě. Stovky milionů lidí se přeorientovaly z běžného pracovního modelu v kanceláři a v provozovnách na model práce z domova za použití mobilního telefonu a notebooku. Samozřejmě u některých profesí v továrnách, ve službách či ve školách tento přesun na „home office“ tak mocný nemohl být, ale i v těchto segmentech se začaly více využívat digitální technologie (například online výuka, objednávání služeb přes internet a další).

Tento náhlý přechod z tradičního pracovního prostředí definovaného kanceláří a provozem do bezbřehého online prostoru však podle Marie Mexi, konzultantky Mezinárodní organizace práce přednášející na Ženevské univerzitě, není novinkou pro desítky až stovky milionů lidí – projektových pracovníků, řidičů Uberu, pronajímatelů bytů přes Airbnb a živnostníků fungujících na krátkodobé či projektové bázi. Všichni tito lidé se v posledních letech stali součástí tzv. gig ekonomiky poháněné právě technologickým rozvojem. Termín gig ekonomika, který zatím nemá správný český ekvivalent, označuje termínovanou práci různého charakteru, jejíž podstata spočívá v tom, že společnosti si místo pracovníků pracujících na plný úvazek najímají nezávislé dodavatele a externí pracovníky.

„Pro pracovníky v rámci gig ekonomiky ‚práce‘ není místo: je to úkol nebo aktivita spojená s webem, kterou lze provést z jakéhokoli místa, které umožňuje připojení k internetu. Mnoho mileniálů a příslušníků generace Z dnes prožívá model gig ekonomiky právě kvůli flexibilitě a svobodě, kterou nabízí digitální práce na dálku,“ píše Mexi na webu serveru Social Europe. „Covid-19 by mohl být katalyzátorem, který posouvá vývoj uspořádání ‚práce kdekoli‘ na další úroveň, a to prostřednictvím cest, které výrazně zlepšují příležitosti ke spolupráci, přemýšlení, tvorbě a produktivitě,“ dodává. Podle odborníků si současná situace vyžádá zřejmě další masivní investice do digitálních technologií, které se stanou ještě důležitějším a nezastupitelnějším nástrojem na trhu práce budoucnosti.

Mezi negativní dopady covid-19 bude nutně patřit i propouštění a následné zvýšení populace nezaměstnaných. Podle odhadů ILO se může úroveň nezaměstnaných zvýšit o 25 milionů globálně, ale i o mnohem více v závislosti na dalším vývoji pandemie. Nový průzkum společnosti LMC, která provozuje kariérní portál Jobs.cz, říká, že už nyní je celkový vliv pandemie na český pracovní trh zřetelný. Případy ztráty práce u zaměstnanců v hlavním pracovním poměru jsou zatím poměrně málo časté (2,5 % případů), nicméně skoro třetina (31,1 %) zaměstnanců i živnostníků svou pracovní činnost nějakým způsobem přerušila.

„Změny se dotkly daleko více živnostníků než zaměstnanců. Zatímco zaměstnanců pracuje beze změny 30,4 %, u OSVČ žádnou změnu nezaznamenalo pouze 14,4 %. U 30,7 % živnostníků se pak snížil objem práce a takřka pětina z nich (19,1 %) přišla o zakázky úplně,“ uvádí průzkum LMC.

Možným nástrojem na zmírnění dopadu propouštění je outplacement, tedy proces účinné pomoci zaměstnancům při ztrátě zaměstnání. Zahrnuje v sobě poradenství zaměstnancům v oblasti pracovního práva, zdravotního a sociálního zabezpečení, komunikaci s úřadem práce, školení v otázkách hledání nového místa, psaní životopisu a další aktivity.

„Díky dobře provedenému outplacementu se podstatně zvyšuje šance propouštěných na nalezení nové zajímavé práce a obnovu sebedůvěry,“ říká Fialová. „Hlavní důvody pro využití outplacementu jsou především zodpovědnost dobrého zaměstnavatele, udržení pozitivní image, minimalizace právních komplikací spojených s ukončováním pracovního poměru, udržení pracovní morálky zůstávajících zaměstnanců a udržení sociálního smíru a mnoho dalších. Náklady v porovnání s jeho přidanou hodnotou jsou minimální,“ dodává. Podle ní společnosti, které mají zdravou a vyspělou firemní kulturu, tento nástroj využívají.

„I při propouštění je potřeba myslet na budoucnost a možný fakt, že situace se může zase na trhu práce změnit a propuštěné zaměstnance budeme potřebovat opět oslovit a získat zpět. A doba, kdy si zaměstnanci vybírali své zaměstnavatele, tady byla ještě před pár měsíci,“ uzavírá Fialová.

SDÍLET