Izraelci mají Čechy upřímně rádi, oceňují neformálnost i historickou pomoc při vzniku státu. Společný byznys v high-tech odvětvích má obrovský potenciál, říká Pavel Smutný

Česko a Izrael k sobě patří, a to jak historicky, tak obchodně. Zhruba tak by se dal shrnout pohled advokáta Pavla Smutného, prezidenta Česko-izraelské smíšené obchodní komory (ČISOK), který za své snahy o prohlubování pouta mezi oběma zeměmi nedávno obdržel ocenění Jerusalem Award. Ve kterých oblastech má obchodní spolupráce mezi Prahou a Jeruzalémem nejsilnější potenciál? V čem jsou lepší Češi a v čem zase Izraelci? A jak se do společného byznysu promítá typická židovská nátura? Nejen o tom je obsáhlý rozhovor pro INFO.CZ. Řeč přišla i na Cenu Arnošta Lustiga, kterou ČISOK každoročně uděluje a která má za cíl vyzdvihovat čtyři hodnoty: odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost.

Začněme aktualitou. Česko-izraelská smíšená obchodní komora (ČISOK) se rozhodla udělit Cenu Arnošta Lustiga pro rok 2022 Cyrilu Höschlovi. Proč právě jemu? Jaká jsou obecně kritéria a předpoklady pro výběr laureáta?

Cena se za dobu své existence vyvinula v poměrně prestižní záležitost, a to aniž by opustila své původní poslání a ideály. Chtěl bych je velmi stručně připomenout. Za naprosto zásadní pokládám potřebu nacházet a ukazovat v rámci našeho národa lidi, kteří něco znamenají, představují určité hodnoty, posouvají nás dál.

Žijeme ve světě, kde se vše stává anonymním, jednotným, ubývá kontaktů, ale ubývá také vzorů. Nebo jsou za vzory bráni influenceři, kteří se fotí na pláži s luxusní kabelkou… Vzniká pak představa, že takto máme žít, že je to tak správné.

V této situaci proto chceme ukazovat, že existují lidé, kteří opravdu stojí za zastavení. Je to tedy povzbuzení pro národní sebevědomí, ale i dobrý příklad člověka, se kterým se lidé mohou ztotožnit.

Druhá věc je, že sám Arnošt Lustig byl v mnoha ohledech obdivuhodný. Krásný, statečný člověk. Dostal do vínku spoustu výborných vlastností, které dále rozvíjel. Také to byl ale normální, chybující člověk. Měl ty samé negativní vlastnosti, jaké lidé běžně mívají. To je také důležité. Vytvořili jsme cenu, která není moralistní. Nepředstírá, že obhajuje nějakou dokonalost. U člověka dokonalost neexistuje.

Arnošt Lustig patří do řady výjimečných osobností, které sice nebyly dokonalé, ale zato rozhodně nebyly obyčejné. Ta nuance spočívá v tom, že když něčeho chceme dosáhnout, musí to být dosažitelné. A dosažitelný vzorový člověk se chová dobře, ale má také ty vady, které mají ostatní lidé. Bez toho naděje na zlepšení zhasíná.

Ta cena hovoří o čtyřech vlastnostech: lidskost a odvaha, statečnost a spravedlnost – čtyři vlastnosti, které patří k lidem, kteří prokázali svůj silný osobní příběh.

V poslední době mezi laureáty patřili také například Šimon Pánek, Václav Malý, Pavel Pafko nebo nedávno zesnulá disidentka Dana Němcová. To jsou poměrně rozdílní lidé…

A ještě rozdílnější. Já bych k tomu výčtu přidal třeba česko-amerického podnikatele Paula Rausnitze. Nebo Bedřicha Utitze, válečného hrdinu od Dunkerque, který později založil v Kolíně nad Rýnem exilové nakladatelství Index čili v tomto ohledu to byl vlastně druhý Škvorecký.

Jde o velmi pestrý výběr osobností, který pokrývá určité historické dluhy, tedy zdůrazňuje věci z minulosti. V prvních ročnících šlo právě ještě o lidi, kteří měli válečné zásluhy. Pak jde také o lidi, kteří se významně projevovali v dobách národních otřesů, zde se jedná především o roky 1968 a 1989. Samozřejmě ale s časem narůstala potřeba se zamyslet, co dál.

Takže první, kdo prolomil toto pravidlo „celoživotní zasloužilosti“, byl Petr Sýkora. Ten založil nadaci Dobrý anděl, z hlediska dobročinnosti se jedná o naprosto výjimečný a přesahující počin. Vybírá velké peníze pro rodiny s těžce nemocnými dětmi, celý provoz sám zajišťuje a financuje. Pokud získává peníze, nejde to na žádnou administrativu, auta a tak podobně, jde to přímo těm potřebným rodinám. To je podle mě jediný dlouhodobě udržitelný koncept dobročinnosti.

Petr se posléze stal i členem výboru Ceny Arnošta Lustiga, tedy patří mezi posuzovatele dnešních kandidátů.

U posledních laureátů, tedy u Šimona Pánka a profesora Pafka, je také vidět, že už se jedná o obrat k současné definici hrdinství a společenské potřebnosti. Je potřeba si říct, jaké vlastnosti dnes stojí za respekt a úctu.

sinfin.digital