Chceme, aby pacienty léčil i pobyt, říká Hollý. V Berouně roste „jiná“ psychiatrie

Čtrnáct let byl ředitelem největší státní psychiatrické léčebny, letos ale Bohnice vyměnil za soukromý sektor. Psychiatr a sexuolog Martin Hollý v Berouně pomáhá vybudovat unikátní léčebnu Centrum duševní rehabilitace a přiznává, že jde do rizika. Nákladná stavba přinese i technologické novinky, které by měly hrát v léčbě pacientů důležitou roli. V rozhovoru pro INFO.CZ, který jsme s ním dělali v rámci akce Tech Talk offline, někdejší dlouholetý ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice mluví třeba i o tom, jaké potíže české psychiatrii způsobuje podfinancování, nebo o pozitivních příkladech ze zahraničí, které by mohly představovat cestu pro české zdravotnictví.

Jaké to je, budovat v Česku soukromé zdravotnické zařízení?

Je potřeba říct, že jsem jen jedním z jeho budovatelů, postupně do toho pronikám. Přišel jsem k tomuto projektu teprve v červnu letošního roku. Mezi mé první postřehy patří mnohem větší akčnost celého projektu. To je ten největší rozdíl oproti státnímu aparátu. Dále mě velmi těší, že mám v celém budování volnou ruku si procesy nastavit po svém, což je úžasné, ale nese to s sebou velké riziko, že některý plán nakonec nevyjde. Stavíme tu na zelené louce systém, o kterém jsem ale vzhledem ke zkušenostem přesvědčen, že bude fungovat. Mám navíc kolem sebe tým, který mi poskytuje velkou podporu, je dobré zmínit, že vedle mě tam stojí například profesor Praško (prof. Ján Praško Pavlov, český psychiatr, pozn. red.) a jak já říkám, že jsem tak trochu dělník psychiatrie, tak on je tím akademikem. Myslím, že to je takto hezky vyvážené.

Hovořil jste o rizicích. Do jakého rizika konkrétně jdete s tímto projektem?

Je tam několik novinek. Takovým highlightem je, že celý ten dům bude vybaven řízeným osvětlením na bázi cirkadiánního rytmu. Například když se otevře lednice, tak ráno bude svítit modře a večer žlutě. To osvětlení bude plnospektrální. Je to něco, od čeho si skutečně slibujeme, že hospitalizace nebude jen o poskytování servisu a terapie, ale že i samotný pobyt bude léčivý. My totiž víme, že poruchy cirkadiánního rytmu jsou možná příčinou, ale jistě důsledkem prakticky všech duševních poruch.

Riziko je to v tom, že se do tohoto osvětlení respektujícího cirkadiánní rytmus investuje mnoho peněz a vlastně to v tomto rozsahu v praxi ještě nikdo nevyzkoušel. Známe výsledky z malých, izolovaných studií, ale nevím o tom, že by se do toho někdo v psychiatrii pustil v takové míře. Dáváme to na ten pomyslný vývěsní štít.

Dále potřebuji, aby mi lidé drželi palce. Aby nějaký ten průšvih, který zkrátka ke zdravotní péči patří, přišel co možná nejpozději. Protože jednou přijde. Toto pojmenovávám jako riziko reputační. Protože s tím projektem, o kterém se mluví už dlouho, jeho první plány vznikaly v letech 2016 a 2017…

sinfin.digital