Uplynul rok od chvíle, kdy v Polsku zformovala vládu strana Právo a spravedlnost a země se vydala na cestu „návratu ke kořenům“. Kontroverzní personální změny v ústavním soudu vedly až ke sporu Varšavy s Bruselem. Z polské zkušenosti si můžou vzít zkušenost i USA, které si zvolily Donalda Trumpa. Na co se mají připravit? A co čeká Polsko samotné? Odpovídá polský politolog a ekonom z organizace WiseEuropa Pawel Zerka.

Co říkáte na výhru Donalda Trumpa v prezidentských volbách? The Washington Post už před několika měsíci vyzýval, aby se Američané poučili právě z polské zkušenosti.

Pawel Zerka

Polský ekonom a politolog. Působí v thinktanku WiseEurope. Zaměřuje se především na zahraniční politiku EU a Polska.

Poté, co strana Právo a spravedlnost loni vyhrála parlamentní volby v Polsku, vyprovokovala několik kontroverzí kvůli „reformě“ ústavního soudu nebo zákonům o policii, boji s terorismem a veřejných médiích. Přispěl k tomu i její politický jazyk. Vně Polska to bylo vnímáno jako příklad trendu, který postihl střední a východní Evropu. Pro některé západní Evropany bylo v tu chvíli jednoduché a užitečné ukazovat na Polsko, Maďarsko a obyvatele našeho regionu jako na poloviční demokraty, kteří nikdy nepřestali patřit mentálně na východ. Myslím, že Trumpovo vítězství tento obrázek výrazně mění. Už nemůžeme dál říkat, že neliberální tendence jsou jen na východě. Vidíme je také minimálně v Nizozemsku, Rakousku nebo Francii. Projevily se také v referendu o brexitu. A nyní máme přímý důkaz, že existují také ve Spojených státech, a ne jen jako pomíjivý politický fenomén. To ukazuje, že žádný demokratický systém není odolný vůči riziku populismu – fenoménu, který často provází nacionalismus, xenofobie nebo takzvaná post-pravdivá politika.

Polsko má s vládou strany Právo a spravedlnost roční zkušenost. Jaká je?

Podpora této vlády i politické strany je silná a celkem stabilní. Často se mě lidé ptají, jaké jsou hlavní hrozby pro vládu. Co by mohlo vyvolat úbytek jejích podporovatelů. A já vidím dvě hlavní rizika, která by mohla jednoho dne vyústit v politickou změnu. Tím prvním je hypotetický velký ekonomický propad. Vláda dnes vydává velké peníze na sociální programy a reformy. Plánuje ambiciózní investice. Navrhuje také reformy – například školského systému, které mohou vyjít velmi draze. Loňské převzetí moci bylo navíc doplněné o vlaštovky ekonomického nacionalismu. A to už se promítlo do zhoršení pozice Polska na mezinárodních trzích. K tomu všemu se přidávají vnější podmínky jako brexit nebo triumf Donalda Trumpa ve Spojených státech. A to není moc příznivé – zvyšuje to úroveň nejistoty.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital