Krůček ke společné evropské armádě. Unie chce zvýšit investice na obranu

ČTK

16. 12. 2016 • 08:03

Evropa chce lépe chránit své občany. Bude pracovat na posílení bezpečnosti a obrany. Prohloubí také spolupráci se Severoatlantickou aliancí.

Země Evropské unie se ve čtvrtek na summitu v Bruselu shodly na potřebě posílit spolupráci v bezpečnosti a obraně a vydávat na tyto oblasti více finančních prostředků. Novinářům to na noční tiskové konferenci řekl předseda unijních schůzek Donald Tusk.

„Podařilo se prosadit návrhy, které směřují k posílení schopnosti plánovat společné zahraniční mise, ke zjednodušení financování těchto misí, k navýšení investic do obrany, k podpoře obranného výzkumu a průmyslu," komentoval dohodu český premiér Bohuslav Sobotka.

Podle Tuskova vyjádření „je evidentní", že Evropa musí dělat víc jak proto, aby dostála své mezinárodní odpovědnosti, tak také k prosté schopnosti chránit vlastní občany.

Summit také zopakoval unijní záměr prohloubit spolupráci se Severoatlantickou aliancí; šéf NATO Jen Stoltenberg se ostatně části čtvrteční unijní schůzky zúčastnil. EU a NATO mají společných celkem 22 členů a summit připomněl, že tyto země se v alianci zavázaly vydávat na svou obranu nejméně dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Do konce příštího roku chce mít unie zrevidována pravidla mechanismu, v jehož rámci nyní platí společné výdaje pod hlavičkou unijní společné obranné a bezpečnostní politiky.

Závěry summitu připomínají měnící a zhoršující se bezpečnostní prostředí. Důraz na užší spolupráci s NATO a na vyšší vojenské schopnosti vlastních členů EU řeší především v důsledku zhoršení vztahů s Ruskem po ukrajinské krizi a také v souvislosti s neklidem na Blízkém východě. Také budoucí odchod Velké Británie, která je v Evropě velmi významnou vojenskou silou, nutí unijní představitele ke změně stávajícího stavu.

Předčasné jsou diskuse o nějaké podobě "evropské armády", stálé velitelství by ale mělo například pomoci s plánováním a řízením existujících i budoucích unijních misí. Daleko intenzivněji by se mělo pracovat na takzvaných evropských bojových skupinách, které na papíře existují už řadu let, v praxi ale nikdy nebyly nasazeny. Evropská diplomatická služba nyní hovoří o tom, že by mohly působit jako síly k rychlému uklidnění krizové situace například před nástupem plnohodnotné mise OSN.

SDÍLET